Borrelie

Až do přejmenování patřily Borrelie mezi Spironemy(S.recurrentis), Spirochety(S.anserina, gallinarum,caucasica a jiné),Spiroschaudinnie(S.anserina, recurrentis), dokonce mezi Spirilly (S.duttoni), i Treponemy (T.venezuelense). Částečný řád vnáší do systematiky molekulárně- genetické diagnostické metody. Dnes rod Borrelia obsahuje 31 druhů.

Borrelie jsou spirálovité baktérie pojmenované po francouzském mikrobiologovi Amédée Borrelovi (1867-1936)- viz historie

K druhům,které vyvolávají nějaké lidské,nebo zvířecí onemocnění patří následující:

Borrelia afzelii 1994 – lymeská borrelióza, evropská především kožní forma
Borrelia anserina 1891 – ptačí septikémie
Borrelia baltazardii 1979 – patogenita pro zvířata
Borrelia burgdorferi 1984 – lymeská borrelióza
Borrelia caucasica 1945 – klíšťová návratná horečka
Borrelia coriaceae 1987 – onemocnění(metání) skotu
Borrelia dugesii 1949 – mexická návratná horečka
Borrelia duttonii 1906 – africká návratná horečka, zoonóza
Borrelia garinii 1992 – lymeská borrelióza, evropská neurotropní forma
Borrelia harveyi 1947 – krevní parazit kočkodana etiopského
Borrelia hermsii 1942– endemická návratná horečka , zoonóza
Borrelia hispanica, 1926 – španělská návratná horečka
Borrelia latyschewii 1941 – návratná horečka
Borrelia mazzottii 1956 – klíšťová mexická návratná horečka
Borrelia parkeri 1942 – návratná horečka
Borrelia persica 1913 – perská horečka
Borrelia recurrentis 1874 – návratný tyf
Borrelia sinica 2001 – lymeská borrelióza , čínský endemit
Borrelia venezuelensis 1921 – parazit hematofágních bezobratlých

Podle J.P.Euzéby http://www.bacterio.cict.fr./b/borrelia.html )

U řady druhů rodu Borrelia není ještě jasné zda nějaké onemocnění vyvolávají. Borrelia brasiliensis 1952 byla nalezena u klíšťáka Ornithodorus brasiliensis. U rejska (Crocidura stampfli) byla izolována Borrelia crocidurae.Stejně tak v klíšťáku Ornithodorus graingeri byla nalezena Borrelia graingeri 1953. Borrelia japonica 1994 byla v Japonsku nalezena v klíštěti Ixodes ovatus a Borrelia miyamotoi zase v klíštěti,který je v Japonsku vektorem pro původce lymeské borreliózy – Ixodes persulcatus.Borrelia tanukii 1997 a Borrelia turdi 1997 byly také izolovány z japonských klíšťat. Druh Borrelia turcica 2004 byl izolován z klíštěte Hyalomma aegyptium. Borrelia valaisiana 1997 patří do genomické skupiny VS 116 ,která je blízká skupině VS4601 Borrelia afzelii.Podobně je tomu i u Borrelia lusitaniae 1997 patřící do skupiny PontiB2. DPISn

Rozlišit morfologicky Borrelie od ostatních spirochét je obtížné především v optickém mikroskopu.Borrelie mají většinou 3-10 nerovnoměrných závitů (B.recurrentis až 30 závitů).Treponema má 10-20 pravidelných a strmých závitů, Leptospira má 12-18 jemných ,rigidních závitů a na koncích těla jsou háčkovitě zahnuté. Borrelie jsou většinou větší a silnější.Měří 10 až 30µm s příčným průměrem 0,2-0,3µm. Borrelie mají pod zevní membránou 3-18 bičíků – endoflagel,které nepoškozeným borreliím udržují spirálovitý tvar a umožňují vývrtkovitý pohyb.

Úloha bakterií patřících do rodu Borrelia v přírodě není zcela objasněna. To, že většina druhů využívá hmyzích vektorů, především klíšťat a klíšťáků pomáhá jejich rozšíření, přístupu k živočišné krvi i jejich pomnožení. Prokázané zvířecí rezervoáry, stejně tak jako náhodní hostitelé, poskytují zranitelným borreliím vhodné prostředí pro výživu, přežití v klimaticky nepříznivých obdobích, dokonce umožňují množení spirochét v chráněných podmínkách.S ohledem na potravní zvláštnosti hrají borrelie jistou, dosud neobjasněnou úlohu ve využívání tuků a cholesterolů vyšších organismů.