V současné době má k dispozici mikrobiologie přímé a nepřímé metody průkazu původce nemocnění. Mezi přímé metody patří především mikroskopie, kultivace a průkaz specifické desoxyribonukleové kyseliny.K nepřímým metodám patří průkaz specifických i nespecifických diagnosticky použitelných protilátek v tělních tekutinách. Diagnostice jsou k dispozici i kombinované techniky jako imunosorbční elektronová mikroskopie , imunofluorescenční mikroskopie,mikroskopický aglutinační test.
Přímé metody diagnostiky borrelií
1) Kultivace
Velmi obtížná u patogenních druhů pro nutriční náročnost mikroorganismů. Používá se BSK medium.Kultivuje se 7-14 dní (až 3 měsíce) Problémem je malá citlivost při záchytu z tělních tektin, nejvýtěžnější je kultivace z orgánů klíštěte a biopsií z lidské kůže při erythema migrans.Výtěžnost kultivace snižuje včasné podání antibiotik, promeškání stadia spirochetémie a kontaminace vzorků jinými bakteriemi.Záchyt u suspektního materiálu je 1-50 % především podle druhu materiálu.Úspěšnou kultivaci je třeba doplnit identifikací vyrostlého druhu spirochéty například pomocí identifikace DNA.
Zdroj: Národní referenční laboratoř pro lymeskou borreliózu, CEM,SZÚ Praha
Laboratoř Dr.D.Hulínské,CSc
2) Průkaz specifické sekvence DNA
Průkaz e provádí polymerázovou řetězovou reakcí- PCR. Úspěšnost průkazu závisí na řadě podmínek. Mezi nimi je to správný výběr specifické sekvence DNA s dilematem: specifičnost kontra citlivost.Výsledek je třeba ověřit další geneticko-molekulární metodou: hybridizací, sekvencí nebo analýzou restrikčními enzymy.V tkáňových tekutinách je i v akutním stádiu malé množství spirochét ( i pod 10 spirochét v 1 ml)což omezuje využití této metody při průkazu onemocnění „v první diagnostické linii“.Metody, které zvyšují citlivost PCR např. „nested PCR“ zvyšují na některých pracovištích falešně pozitivní výsledky v důsledku konatminací. Touto metodou lze lehce potvrdit rod i druh u vykultivaných spirochét a stejně tak identifikovat blíže pozitivní nález Nejúspěšnější je průkaz ve tkáních a tkáňových výpotcích. Záchyt u suspektních případů je od 10 do 60 %.
Zdroj: Národní referenční laboratoř pro lymeskou borreliózu, CEM,SZÚ Praha
Laboratoř Dr.D.Hulínské,CSc
3) Optická mikroskopie
Pathogenní borrelie jsou nesnadno barvitelné běžnými barvivy.Nejvýhodnější je barvení ředěným(1:20) Giemsovým barvivem po dobu 24 hodin. Výhodná je diagnostika mikroskopií v zástinu, kdy je možné identifikovat borrelie nejen podle tvaru,ale i podle charakteristického pohybu. Pro identifikaci borrelií v materiálu po obarvení a v zástinu je podmínkou dostatečné množství bakterií ve vzorku.
Při koncentraci vzorku dochází k poškození bakterií, jejich tvaru i charakteristického pohybu.Potřebný počet spirochét lze nalézt pouze v klíšťatech a v narostlém kultivačním mediu.Z uvedeného důvodu se optická mikroskopie při rutinní diagnostice borreliózy u člověka prakticky nepoužívá.V poslední době je vyžadováno stále častěji vyšetření přisátých klíšťat na přítomnost spirochét. S určitým počtem pravděpodobnosti je možné podle nálezu uvažovat o přítomnost i infekčního druhu spirochét. Kombinované metodiky například imunofluorescenční adsorpce IFA se využívají častěji s úspěchem při mikroskopii vzorků živočišných.
Přidejte odpověď