Lymeská borrelióza je infekce probíhající ve fázích, jejichž klasifikace je obdobná vymezení fází u syfilis. Rozlišuje se časné stadium lokalizovaně, na které po týdnech navazuje časné stadium disseminované a po měsících až letech přichází pozdní stadium. Projevy infekce jsou nesmírně rozmanité — kožní, neurologické, interní, dokonce psychiatrické. Často jsou málo specifické. Původcem onemocnění u nás jsou především B. afzelii a B. garinii.
Časné lokalizované stadium
Je úvodem lymeské borreliózy. Borrelie vstupují do kůže nejčastěji při sání infikovaného klíštěte, v pokožce se pomnožují a u části pacientů vyvolávají charakteristický erytém. Prvotní výsev erytému má průměr minimálně 5 cm a objevuje se obvykle za 3—30 dnů, v ojedinělých případech i později. Nejčastěji se však první příznaky objeví za 7—10 dní po přisátí klíštěte. Další erytémová ložiska, pokud se vyskytnou, se mohou objevit i vzdáleně od prvotního, což dalo stavu označení erythema migrans. Součástí tohoto stadia jsou nespecifické příznaky jako bolest hlavy, zvýšená teplota, nechutenství, únava, bolest svalů a kloubů, lymfadenitida. Protože se u části nemocných erythema migrans nevyvine a zůstane jen u uvedených nespecifických potíží, nebývá možno vždy borreliózu časně diagnostikovat a léčit. Je také prokázáno, že mnozí pacienti si kontakt s klíštětem nepamatují nebo ani nezaznamenají, zejména přisají-li se maličké nymfy klíšťat.
Časné disseminované stadium
Borrelie jsou při něm hematogenně disseminovány běhm několika dnů až týdnů do celého organismu. Ke kožním projevům tohoto stadia patří borreliový lymfocytom, časné disseminované stadium také může zahrnovat neurologické. revmatologické či kardiální projevy onemocnění. Během zhruba jedno ho až dvou měsíců se borrelie objevují v mozkové tkáni. játrech či myokardu. Postup však muže být v individuálních případech i podstatně rychlejší. V této fázi onemocnění, nejčastěji ve třetím či čtvrtém týdnu po vstupu borrelii do organismu, se začínají tvořit protilátky, zpočátku především třídy lgM. Kolem čtvrtého až šestého týdne infekcc pak začíná tvorba protilátek třídy lgG. Načasování dvou odběrů krve k sérologickému vyšetření zhruba s měsíčním odstupem prokáže sérokonverzi nebo signifikantní vzestup titru protilátek. Lymeská borrelióza vyvolává především odpověď IgG1 a IgG3 perzistující mnoho let. Časnou protilátkovou odpověď stimuluje zejména málo specifický flagelin (p41 kDa) a OspC.
Pozdní stadiu
Kožní projevy tohoto stadia představuje acrodermatitis chronica atrophicans (ACA). V bioptických vzorcích z atroficko—zánětlivých ložisek kůže s ACA byly prokázány borrelie elektronovou mikroskopií i kultivačně. ACA se může rozvinout na končetinách, trupu nebo i v obličeji s odstupem měsíců, někdy i let, od prvotních, třeba i nevýrazných kožních projevů. Z ostatních projevů jmenujme např. lymesskou artritidu, karditidu, chronickou progresivní encefalitidu a chronickou polyneuritidu.
V této fázi infekce jsou zachycovány lgG, stimulaci pozdní odpovědi ve třídě IgG vyvolávají často antigeny p18, p39 (BmpA), p100. Podstatnou vlastností borrelií (podobně jako treponemat) je schopnost perzistovat dlouhodobě v organismu a unikat imunitní odpovědi. Dokumentovány jsou clektronmikroskopické nálezy borrelií v krvi, mozkomíšním moku, synoviální tekutině a lymfatických uzlinách též od séronegativních pacientů. Znamená to. že protilátková odpověď (nebo alespoň detekovatelné titry protilátek) nemusí vždy lymeskou borreliózu doprovázet.
V lokalizované fázi infekce dochází k humorální i celulární imunitní reakci. Proliferace T-lymfocytů předchází humorální imunitní odpovědi a nemizí bezprostředně ani po potlačení infekce po podávání antibiotik. Do oblastí, kde je maximum borrelií. pronikají především mononukleárv. Chemotaktickv na monocyty působí OspA a flagelin. Antigeny lipopolysacharidového charakteru vyvolávají reakce podobné vniknutí endotoxinu do organismu. Vyvolají například uvolnění IL-1 z makrofágů, následované tvorbou kolagenasy a uvolněním prostaglandinů (tyto děje se prokazatelně podílí například na poškozeni kloubů a synovie u borreliových artritid). Mají také podíl na rozvoji horečnatých stavů i dalších nespecifických příznaků při borrelióze.
Borrelie se šíří krví k mnoha orgánům, ale z krve rychle vymizí, jakmile nastoupí specifická imunitní odpověď a komplementem zprostředkované zabíjení borrelií. V tkáních dlouhodobě perzistují, není ale dosud přesně známo, zda pozdní projevy onemocnění jsou reakcí na živé borrelie nebo důsledkem zkřížené reaktivity vůčí borreliovým antigenům. U borrelií nebyly dosud identifikovány žádné faktory virulence jako toxiny či enzymy.
Přidejte odpověď