Onemocnění dnou
poznámky,pod čarou
O důvodech vzniku dost běžného onemocnění označovaného jako dna při postižení horní části těla jako chirágra, dolní části těla jako podágra je uváděna řada příčin.Velmi dobrým vodítkem jak najít opravdové příčiny je stará moudrost ,že zmíněnou nemocí trpí především králové.Dávná moudrost stručně a výstižně poukazuje na způsob životosprávy, přesněji na druh potravin které, byly nejběžnější a hojné na stole zmíněné skupiny lidí na rozdíl o od zvěřiny,mladých zvířat,vnitřností,tučného masa a jiných tuků,ale i dostatek alkoholických nápojů.Vyjmenované potraviny a nápoje jsou i dnes uváděny jako potraviny které způsobují a zhoršují projevy dny. Pokud se týká tvrzení,že tyto potraviny způsobují dnu pak je to tvrzení mylné.Zdá se totiž, že jistou a nemalou účast na vzniku onemocnění má dědičná porucha metabolismu bílkovin a také vliv podmínek ve kterých lidé žijí. Zdá se že tak napomáhají rozvoji onemocnění chlad a vlhko,spoluúčast dalších poruch metabolismu,ale i užívání některých léků, možná i jiné dosud nepoznané vlivy.
Odlišný vývoj předků
Vznik poruchy metabolismu bílkovin můžeme sledovat dokonce ve fylogenezi u několika živočišných skupin v průběhu mnoha miliónů let. Je zajímavé že způsob metabolismu bílkovin se liší u organismů žijících v různých rozdílných prostředích.Nejnápadnější je to u prostředí na souši a ve vodě.Jde o dusíkaté sloučeniny které pomáhají s vyloučením metabolitů bílkovin a to močovina a kyselina močová.Kupodivu jejich název napovídá že se jedná o chemicky příbuzné látky.Ale opět jde o klam.Chemicky jsou to rozdílné sloučeniny byť obě obsahují dusíkaté části, které pomáhají rozdílným způsobem eliminovat nadbytečný dusík z organismu.
Chemie při vylučování metabolitů bílkovin
Močovina je diamid kyseliny uhličité CON2H4 s molekulovou vahou 6O,O6 g/mol,je rozpustná ve vodě,z těla je vylučována především močí a potem. Močovina je důležitá při vylučování metabolismu bílkovin v moči nejen člověka ale i jiných živočišných druhů. Jsou to všichni savci,obojživelníci a některé ryby.
Kyselina močová je 2,6,8 trioxypurin C5H,4N4O3 s molekulovou vahou 168,1103 g/mol v tělních tekutinách u zdravého člověka je většina kys.močové ve formě mononatriummurátu. Je těžce rozpustná jak ve vodě tak i v jiných rozpustidlech,ještě méně v chladu a kyselém pH. Vylučuje se stolicí i močí.Ve skupině „močovinových savců“ se vylučuje močí po štěpení ureázou a třetina pak odchází stolicí rozštěpena na čpavek a kysličník uhličitý. Naproti tomu kyselina močová má obdobnou úlohu u jiných živočichů a to u ptáků,plazů a patrně i u hmyzu. Určité menší množství kyseliny močové v tělních tekutinách člověka je normální a její množství závisí na množství přijímaných potravin s velkým obsahem purinů. Pokud toto množství se stačí navázat na globuliny a ledviny stačí vylučovat kys.močovou neprojeví se žádné patologické projevy
.
Patříme do vývojové skupiny ryb,obojživelníků a savců, patříme do vody
Proč se liší skupiny živočichů v tom kterou sloučeninu přednostně vylučují metabolity bílkovin z těla? Je to důsledek fylogenetického vývoje jednotlivých skupin živočichů ve vztahu k prostředí ve kterém se vyvíjeli. Uvedené skupiny trochu narušují dnešní názory na evoluci živočišných druhů ,ale to myslím v brzkém čase vysvětlí důkladný výzkum genetiky živočichů. To co je zajímavé to je vztah uvedených skupin k vodnímu a suchozemskému prostředí.Podívejme se na rozdílné podmínky jejich rozmnožování.
Kam patří člověk?- močovina
Skupinu využívající přednostně močovinu spojuje během vývoje zárodků v jejich vajíčkách , závislost na vodním prostředí – u ryb jikry bývají ve vodním prostředí, stejně tak i u obojživelníků a nakonec i u savců se vyvíjí embryo v tekutém prostředí včetně vajíčka a to i u člověka.
Skupina „suchých“- kyselina močová
U skupiny kde má při vylučování bílkovinných metabolitů přednostní úlohu kyselina močová vyvíjí se embryo ve vajíčkách kterým většinou nevadí vývoj v suchém, nebo mírně vlhkém prostředí. Obaly jejich vajíček jsou značně odolnější především ve smyslu ochrany před nepříznivým prostředím.Jedná se o plazy,ptáky a zčásti i o hmyz.
Uvedené většinové rozdělení jednotlivých živočišných skupin jistě není absolutním dogmatem, tak jako ve všech jiných rozděleních v přírodě existují vyjímky. Především tam kde dochází k pozvolným změnám v životním prostředí. Tam kde jsou uvedené změny příliš rychlé tam asi dochází spíše k fatálním změnám a organismy vyhynou. Ale tam kde je dostatečný počet jedinců, které změnám čelí a změny jsou pozvolné tam dochází předně k změnám ve smyslu přizpůsobení se včetně ke změnám nejen v pozorovatelným v morfologii, chování atd,ale i ve změnách metabolismu. A sem patří, alespoň podle mých závěrů i poruchy v metabolismu bílkovin s následným hromaděním kyseliny močové u člověka, který dosud není vybaven účinnějším způsobem jak se tohoto produktu zbavit.
Zvýšená koncentrace kyseliny močové
Co brání člověku snazšímu vylučování kyseliny močové. Jednak je to, že patří vývojově do skupiny využívající především močoviny. Močovina s relativně malou molekulou se snáze rozpouští ve vodě. V krvi zdravého člověka je v množství 2,5 až 7,5 mmol/l a lehce se vylučuje močí a potem. Metabolismus bílkovin má širší mechanismy než které využívají močoviny či kyseliny močové. Ale pro skupinu kam patří i člověk je nedůležitější močovina a z menší části kys.močová.
Koncentrace kyseliny močové může stoupat v těle nejen při zvýšeném přívodu purinů v potravě,ale i při některých onemocněních se zvýšenou tvorbou kyseliny močové nebo sníženým vylučováním kyseliny z těla, při různých patologických procesech třeba při rozpadu vlastních tkání nebo při hladovění , ketóze, acidóze,kostních nádorech, diabetu, myxedému, při hypertenzi a ateroskleróze,obezitě,zvýšené hladině cholesterolu,ledvinových poruchách a jiných onemocněních a abnormálních stavech.
Podmínky vzniku onemocnění
Podmínkou vzniku projevů onemocnění dnou tj.bolestivostí,zánětem, případně i deformitou kloubů, je to že při vyšší koncentraci kyseliny močoviny jsou nutné další podmínky přeměny kyseliny močové. To je především vytvoření mikrokrystalů. Podmínkou vytváření mikrokrystalů je snížené pH v místě výskytu kyseliny močové,především v místech kde se vyskytuje také kyselina mléčná. Ta je tam kde dochází k nadměrné zátěži svalů,kloubů kde nestačí doplňovat energii aerobní glykolýza a nahražuje jí anaerobní glykolýza a kde je malé zásobení krví a dochází k lokálnímu snížení pH.(i k nepatrnému okyselení). Pro výskyt dnavého zánětu je nutné aby ostré mikrokrystalky kyseliny močové nebo jejích sloučenin, které také vytvářejí mikrokrystaly poškodili buňky tkáně,především jejich membrány,včetně poškození leukocytů které v místě fagocytují mikrokrystaly. Tím jak tkáňové buňky. tak zaniklé leukocyty uvolňují množství dráždivých látek včetně lysozymu,které dále ještě podporují bolestivý zánětlivý proces projevující se nejen bolestí,erytémem ale i otokem a zvýšenou místní teplotou,tedy všemi projevy zánětu. Bez toho aby vznikly z kyseliny močové mikrokrystaly nedošlo by k projevu onemocnění , k dnavému zánětu.Ale je též možný opačný mechanismus vzniku zánětu kdy napřed dojde k poškození tkání mechanicky například pohmožděním nebo fyzikálními vlivy například prochladnutím a následně se v poškozené tkáni začne usazovat kyselina močová která se vlivem příhodných podmínek změní v mikrokrystaly.
Léčba a prevence
Pokud se týká rad jak dnu léčit,jak jí předcházet a co jíst a co ne, tím jsou zahlceny odborné publikace i internetové stránky.Normální hodnoty kyseliny močové v lidské plasmě u mužů 12O až 420 mikromolů v litru a u žen 120 až 34O mikromolů v litru a jejich zvýšení nemusí znamenat onemocnění dnou.Viz podmínky vzniku onemocnění – zánětu.Zde uvádím jen několik poznámek které statě o onemocnění dnou většinou nepublikují.
Další méně známé inhibitory vylučování kyseliny močové z těla v potravinách .
Kyselina acetoctová – je obsažena v špenátu,štovíku
Kyselina beta-hydroxymáselná – především u diabetiků díky léčbě.
Kyselina mléčná – přítomna v kysaném zelí a okurkách,v kysaných mléčných výrobcích včetně sýrů, významné je zvýšení kyseliny mléčné u diabetiků díky léčbě např,metforminem.Také se vyskytuje v namáhaném svalstvu.
Červená řepa
Proč právě tak vychvalovaná zdravá zelenina může se negativně uplatnit při dnavém zánětu?Každá jako každá řepa tak i řepa červená obsahuje látku betain NNN-trimethylglycin,který sice významně zvyšuje amplifikaci nové DNA což oceňují při léčbě některých degenerativních mozkových dysfunkcí, při ateroskleróze,negativně to může působit při nádorech atd. Nicméně právě pro dnu je to horší přivádí do organismu více purínů a hlavně umí zvyšovat kyselost v organismu což podporuje dnavý zánět. Zmíněná látka je obsažená nejen v řepě ale i ve špenátu a mořských plodech.
Inosin prekursor synthesy purinů- doplněk stravy pro výkony sportovců
Méně známé látky snižující koncentraci kyselinu močové v plasmě.
Beta-glukany – obsažené v ovesných otrubách
Anthokyaniny – obsaženo v třešních i višních,významné u diabetiků
Jiří Antonín Votýpka, Praha 11,listopadu 2016
https://is.muni.cz/th/375830/fsps_b/BP_final_Filipiova.pdf
Přidejte odpověď