Jakým právem bádám,hledám,napravuji a píši?
Věda 1962 – 1967
(od prvního „vědeckého prozření“ po vstup do praktického života)
Narodil jsem se již s takovým zaměřením: všemu nedůvěřovat, vše prozkoumat.
Narodil jsem se za Gottwalda,střední školu jsem studoval za Novotného, vojnu jsem skončil za Svobody, první dvojku z chování jsem si způsobil neúčastí na první pracovní sobotě Dr.Husáka.
Pocházím ze zámečnické rodiny Votýpků z Vinohrad (rodu truhlářů ze Zásmuk u Kolína), moje babička z otcovi strany byla rozená Neippergerová jejíž rod se táhne až k hraběti A.A.Neippergerovi druhému choti Marie Luisy arcivévodkyni Habsburské. Děda mé babičky Anton Neipperger se stal nepřítelem katolického kléru a zakládal sociální demokracii ve Vídni.
Můj děda v mých školních letech stále hrozil soudruhům v ulici,že až to praskne tak je pověsí I já jsem se projevoval: roztrhal pionýrský šátek, a uznával jsem jen biologii jako obor hodný mého zájmu. Jed díky samým jedničkám v deváté třídě jsem mohl studovat střední školu.Pak už jsem se jen dostal se na vojnu do jednotky ze které nedávno odešli PTP a na vytouženou zoologii jsem pa Přírodovědecké fakultě jsem již mohl zapomenout.
Měl jsem tu drzost skládat přijímací zkoušky na Lékařskou fakultu jako voják základní služby stíhaný za protisovětské postoje během roku 1968 a 1969 a podle toho jsem byl odměněn – nepřijat na studium.
Všichni moji sourozenci (3 bratři)zemřeli do mých jedenácti let.Když jsem neměl po ruce bratry,měl jsem jednoho kamaráda, který stál za to. Nějakého Vladimíra Kozlíka, který je dnes lékařem v Bavorsku. Jeho otec s třemi tituly (farmacent, lékař a doktor přírodních věd) pracoval v lékařském výzkumu shodou okolností v ústavu, kde pracuji od dokončení studií dodnes.Navíc dědeček kamaráda byl předsedou myslivců v Doksanech a můj děda také myslivec zase rád jezdil do honitby s velkouzenářem Hulatou. Geny jsou geny a tak my jsme začali sbírat brouky, hmyz,motýli, mouchy.Brzy jseme přešli k obdivu k plazům a obojživelníkům – stali jsme se členy teraristického kroužku vedeného dr.Straubem, spolupracovníkem dr.Kozlíka.To nám nestačilo, začali jsme chovat po hadech ptáky i savce, sbírali jejich kostry, učili se preparátorství, fotografovali jsme a filmovali. To jsme byli již dětskými členy kruhu přátel zoologické zahrady v Praze. Viděli jsme čerstvě promovaného dr.Veselovského, dr.Krále i Dobroruku.Každé prázdniny jsme pořádali faunistické exkurze. Podrobně jsme prostudovali Polabskou faunu v okolí Semic, faunu Roztockého háje a Tichého údolí u Prahy, krajinu Českého středohoří v okolí Úštěku a již neexistující sudetské vesnice Strazsnitz. Expedice nám přinesly obrovské množství materiálu, který jsme pak třídili a určovali po řadu let, vlastně dodnes. Mám tu čest spravovat tyty sbírky dodnes.Naše expedice nebyly zaměřeny jen na sběr přírodovědného materiálu. Po nálezu lebky norka evropského (Lutreola lutreola) jsme provedli velmi rozsáhlý výzkum, kde na stovky zaslaných dotazníků všem hajným z polesí kolem Litoměřic se pokusilo zjistit stav znalostí myslivců i jejich zkušenosti s drobnými kunovitými šelmami.V časopise myslivost a ve slovenském časopise Polovníctvo a rybárstvo o tom vyšel v r.1967 článek. Diskuse o pravosti nálezu pokračovala s odborníky Národního musea a Akademie věd v Brně jestě několik let během mého vojančení.
V roce 1964, během studií na střední škole se zaměřením biologie a chemie, jsme opět s mým kamarádem V.Kozlíkem nalezli v Praze nedaleko Přírodovědecké fakulty UK ve Viničné ulici vykopané lidské kosterní zbytky. Vybaveni zkušenostmi z expedic v předcházejících letech provedli jsme průzkum místa, dokumentaci i sběr vybraných materiálu. Po zpracování jsme mezi kosterními materiály nalezli i fragment lebky s výrazně archaickými až fosilními znaky.Materiál jsme zpracovali vystavili v biologické posluchárně gymnázia v Botičské ul. a dostali zvláštní ocenění ředitelky školy. Materiál byl později poskytnut k verifikaci prof.Prokopcovi, který jej přidělil dvěma studentům, kteří si na něm udělali doktorskou práci. Byly potvrzeny archaické znaky nálezu, další výzkum materiál však nebyl prováděn.Prof.Prokopec onemocněl, já jsem pracoval zcela jinde a obával jsem se o osud materiálu.
Chtěl jsem již od nástupu na střední školu studovat odbornou zoologii na Přírodovědecké fakultě UK. V přírodopise i zoologii jsem si byl jist svými znalostmi, mí učitelé toho často využívali např.při hospitacích.Odmítl jsem jakoukoliv protekci, jejíž nabídku jsem obdržel od tří situace znalých dvou přírodovědců a jednoho docenta lékařství a hrdě jsem úspěšně složil zkoušky a pro počet nebyl přijat postupně na přírodovědecké a lékařské fakultě UK i na Vysoké škole zemědělské, dnes už vím proč.
Tak jsem musil nastoupit základní vojenskou službu.V Ružomberku jsem se stal vojenským mostařem silničního vojska (nedávno ještě PTP), v Liptovském Mikuláši stavebním technikem,v Slovenské Lupči jsem stavěli závod BIOTIKA, v Rajhradě u Brna v klášterní zahradě jsme stavěli kasárna(dnes je z nich hospic)S posudkem „protisovětského živla“ (sloužil jsem od ledna 1968 do prosince 1969) jsem byl propuštěn v hodnosti svobodníka (mimořádné povýšení dne 1.srpna 1968) do civilu. Ještě dvakrát mě v civilu vyslýchala VB a Vojenská prokuratura v souvislosti se zmizením tří sovětských praporů od srpna 1968 do října 1969.V té době na vědu nebylo dost času.V Liptovském Mikuláši jsem využil volného času ke sběru a fotografování hmyzu ( velký nosatec Liparus glabrirosrtris) v nedalekých květnových, ještě zasněžených Tatrách, Ve Slovenské Lupči jsem se setkal s bohatou lokalitou roháčů (Lucanus cervus) a krásnou nejzelenější krajinou u nás,v Rajhradě u Brna jsem dal přednost památným místům bojů tří císařů.
Věda v letech 1971-1990
Nejblíže mé milované zoologii byla mikrobiologie, jediná možnost se jí věnovat byl zdravotní laborant a tak jsem se jím v roce 1971 stal po studiu na Střední zdravotnické škole jako abiturient gymnásia
od uvedeného roku jsem pracoval pod vedením PhMr.J.Mottla,CSc odborníka na mikrobiologická kultivační media a bioch.testy v Institutu hygieny a epidemiologie v Praze 10.
V tomto ústavu jsem se ještě jednou pokusil studovat biologii a mikrobiologii na Přírodovědecké fakultě UK v roce 1973. Index se úspěšně plnit zápočty a velmi dobrými známkami až při zkoušce z dějin KSČ u dr. Šternberga jsem byl nařčen, že mé názory jsou ze západních štvavých rozhlasů a že to bude mít pro mě dopad i v mém zaměstnání. Já tvrdil, že musí obě strany ustoupit, aby došlo k dohodě. Když mě zkoušející šlechtického původu(tehdy ještě jistě dělnického původu) začal napadat za moje členství v Čs.straně lidové a urážel prezidenta T.G.Masaryka nereflektoval jsem ani na jeho nabídku „doučování“ odešel jsem dobrovolně ze studia.Mí kolegové jsou nyní docenti a profesoři – holt doučování nepotřebovali nebo je přijali s díky
V mé profesi jsem díky svým nadřízeným mohl pokračovat v řadě výzkumů. Vždy, když jsem splnil své pracovní úkoly v době, kdy ostatní utekli pod různými záminkami domů ,nebo jen tak klimbali do konce „pracovní“ doby já začal dělat pokusy a byl jsem velmi vděčný,že jsem v laboratoři s veškerým vybavením. A navíc jsem mohl věnovat vědě celou sobotu i neděli.Od této doby mám pravidlo: každý den další pokus. Tak je to dodnes.V ústavu jsem poznal i svoji ženu, podařilo se nám vychovat 5 vlastních zdravých dětí, většinou laborantů ve zdravotnictví, dále pak dětskou sestru, policistu a lesáka i počítačového odborníka.
V letech 1971 do roku 1990 – to byla první část mé výzkumné činnosti v uvedeném ústavu jsem se věnoval mimo pracovní povinnosti i soukromému bádání.
V souvislosti se studiem vzniku neoplastií jsem izoloval větší množství DNA z různého materiálu
Definoval jsem minerální medium pro produkci Dnáz od mikroorganismů Serratia marcescens
Zjišťoval jsem produkci DNáz od různých mikroorganismů v životním prostředí člověka i v jeho potravinách
S RNDr.K.Vojtěchovským CSc. jsem nalezl způsob přípravy kvasničního extraktu pro kultivaci mykoplasmat
S PhMr.J.Mottlem CSc jsem stanovoval růstové vlastnosti mikrobiologických půd včetně stanovení růstových křivek testovacích mikroorganismů
S RNDr.J.Šourkem,DrSc. jsme připravili suplement pro kultivaci Campylobacterů
S RNDr.Aldovou jsme spolupracovali při přípravě biochemických testů k určení nové druhu Yersinie, která poté byla pojmenována jako Y.aldovae
S MUDr.P.Křížovou jsme připravili obdobný test biochemických vlastností pro meningokoky, jaký dodával jen Pasteurův ústav v Paříži.
S doc.MUDr.Ehrenbergrem jsem byl účasten při vyvíjení nového selektivního agaru pro testování potravin.Od doc.Ehrengebera jsem pak zdědil jeho sbírku mikroskopických preparátů různých mikroorganismů a neoplastických změn pocházejících ještě z jeho studijních let.
Pro dr.Černou, dcera profesora Heyrovského jsem navrhl a připravoval kultivační základ pro specielní Propionibacterium používané k výrobě kysaného nápoje ELVIT
Práce v Institutu hygieny a epidemiologie mi umožnila setkat se s tváří v tvář s mnohými
osobnostmi mikrobiologie i hygieny: Jsou to Profesoři Raška, Patočka,Ticháček, Rosický,Broukal, Schindler,Pokorná,Bartoš, Schramm, Wolf,Teissinger
docenti Strauss,Pečenka,Kříž,Syrůček,Pelech,Šula,Buriánová,Hrubý,Jelínková,Vonka,Slonim
specialisté a odborníci na jednotlivé skupiny mikrorganismů doktoři Rotta,Havlíček,sestry Matějovské,Mottlová, Hříbalová,Zdražílek,Chaloupecký,Tůmová, Štumpa,Koza,Helcl, Němeček,
Brůčková,Kuncová,Kopecká,Marešová,Schlemerová,Matějka,Pirková,Pokorný, Zástěra,Hubner
a řada dnes zde sloužících odborníků
]
„nevědecká“ etapa 1990-1995
v třetí generaci jsem se v roce 1969, ještě jako voják základní služby stal členem Čs.strany lidové, spíš jako vzdor nastupující normalizaci. Jedním ručitelem byl můj otec, druhým ručitelem ministr zdravotnictví dr.Vlček,který byl ve funkci v roce 1968 během Pražského jara
Při akcích ČSL jsem se setkal s řadou zajímavých i známých osobností , s odborníky i politiky..
Ještě před rokem 1989 jsem se setkal s fyzikem doc.Baudyšem,právníkem O.Choděrou,dvočaty Svobodovými,ing.Kasalem, dr,Sachrem, ing Kalouskem,historikem dr.Cejpkem,zakladatelem Orla Klimkem, prognostikem V Zemanem ,historikem doc,Malcem,P.Alešem Opatrným s bývalým náměstkem pražského primátora a mým nadřízeným MUDr.V.Říhou a jinými.
V roce 1990 jsem byl vyžádán městským vedením ČSL pro funkci obvodního tajemníka ČSL v Praze 2, posléze jsem plnit tuto funkci i v Praze 10 a nakonec v celé Praze.V roce 1990 jsem byl kooptován za poslance v městské části Praha 2, kde jsem se stal předsedou bytové komise.
Kontakty se mi rozšířili i na parlamentní úrovni, měl jsem možnost přímo spolupracovat s ing.Luxem,být u jednání s Dr.Čarnogurským a dr.Bendou i s představiteli moravské části ČSL. Prosadil jsem za pomoci JUDr.Konečného přímé kontakty s rakouskými lidovci z OVP.Pokračoval jsem i ve snaze spolupracovat s Bavorskými Křesťanskými sociály a CDU.Již v roce 1990 jsem prosazoval pro Prahu model střídajícího partnerství a koalice ČSL a Sociálních demokratů, což nebylo nepochopeno a nakonec znemožněno fusí s radikálnějšími členy Křesťansko demokratické strany vedenou Dr.Bendou.Přes veškerou snahu i dobré výsledky v Praze zůstala bývalá lidová strana rozdělena na bývalé téměř socialistické věřící členy většinou římské-katolíky a radikální antikomunistické nekonfesní věřící i nevěřící klonící se silně k ODS. Taková strana byla podle mého odsouzena k zániku a kroky Luxova vedení (Odklon od lidovecké politiky První republiky, sledování osobním ambicí,nekritické plnění úkolů podle zahraničních direktiv aj.)nebyly pro mě přijatelné.Proto jsem podal v roce 1995 výpověď a vrátil se ke své původní profesi což jsem považoval za užitečnější pro mě i pro společnost.Odmítl jsem nabídku lidovců působit ve Vojenské pojišťovně, na měsíc jsem přijal brigádu na Ministerstvu zemědělství, díky bývalému kolegovi z aparátu ČSL Mgr.Prokopovi, v majetkovém odboru do termínu,kdy opět začnu pracovat ve Státním zdravotním ústavu.
Ještě rok, do roku 1996 jsem pracoval v obvodní organizaci KDU-ČSL v Praze 2 a zastupoval tuto organizaci v komisi výstavby a rozvoje městské části.Jelikož politická linie KDU-ČSL nesledovala křesťansko socíální požadavky vzdal jsem se i členství v KDU-ČSL, stejně jako moje matka a otec i moje manželka.
Od roku 1988, kdy jsem absolvoval myslivecké zkoušky kvůli loveckému psu jsem působil také v mysliveckém sdružení Hubertus v Roztokách u Prahy v honitbě ZD Velké Přílepy. Sdružení podobně jako jiná v celé republice si plně zachovala národně- frontovské a stranické vedení ještě dlouho po roce 1989.Cenil jsem však i dobrou,byť amatérskou úroveň mysliveckého hospodaření a jeho místní vliv na organizovanost a pořádek v polních lesních honitbách i vliv mezi občany. Scházela mi však vyšší odborná úroveň mysliveckých a lesnických profesionálů ve sdruženích i vyšší úroveň lidových zábav myslivců.Příchod podnikatelské veřejnosti do sdružení ,mimo příliv financí, znamenal dokonce krok zpátky i v odborné úrovni a myslivecké etice, Spíš ze zdravotních důvodů a nedostatku času jsem se vzdal i této zajímavé činnosti v roce 2003.Členství v mysliveckém sdružení mi umožnilo zavést a provádět výzkum promořenosti lovné i volně žijící zvěře původci lymeské borreliózzy i ehrlichiózy v letech 1998-2002.
Věda zralých let 1995-2010
]
Posledních 15 let pracovní povinosti,(do důchodu bych měl jít 3.12.2010) jsem nastoupil opět do ústavu, kde jsem začínal, který se opět jměnuje Státní zdravotní ústav v Praze. Laskavostí MUDr.Kuzemenské-Křížové jsem nastoupil na Pracovišti ohniskových nákaz, Národní referenční laboratoři pro lymeskou borreliózu, kterou vedla RNDr.D.Hulínská,CSc.Pracoviště fyzicky souviselo s Pracovištěm elektronové mikroskopie pod stejným vedením.Nastoupil jsem na místo Dr.Krausové. Zpočátku,pár měsíců jsem byl zasvěcen do přípravy a využití WB imunoblotů. Mým úkolem bylo připravit koncetrované pracovní roztoky pro vyvíjenou diagnostickou soupravu. Úkol byl celkem bez problémů splněn během několika měsíců, Ihned poté jsem pod vedením Dr.J.Bašty začal izolovat DNA z klíšťat později z humáního klinického materiálu.Prováděl jsem výběr z několika komerčních kitů na přípravu DNA.Zároveň jsme zkoušeli standardní PCR u kmenů borrelií s výběrem primerů.Od začátku roku 1996 jsme vyšetřovali postupně narůstající množství vzorků skreeningem PCR.Množství vyšetřených vzorků se ročně pohybovalo od 2-4 tisíc.
Zlepšovala se na technika i přístrojové vybavení, přešli jsme k PCR s horkým startem, standardizovali jsme metodu. V roce 1996 jsme poprvé vyšetřovali též agens HGE – Anaplasma phagocytophilum. Téhož roku jsme také určili toto agens u jednoho pacienta, původem bulhara, který o několik let později zemřel na hepatopathii v Bratislavě. DNA z izolace si odvezl do USA Stonnybrooku dr.Deen.Ve stejný rok na podzim jsem přinesl po honu vzorek tkáně střelené kachny, který byl silně pozitivní na DNA Borrelia burggorferi s.l.
Od té doby jsme též vyšetřovali vzorky lovných zvířat na přítomnost DNA B.B.a HGE.V obou případech se zjistila přítomnost 10-40 % podle druhu zvířat a lokality odkud úlovky pocházely.V té době také ostatní evropská pracoviště učinila podobné závěry.Diagnostiku jsme doplnili o průkaz plasmidové DNA specielně genů OSPA a OSPB.Rutina vedla k zpřesnění a nakonec k akreditaci metody. Z praktických důvodů jsme odzkoušeli Multiplex PCR reakci pro průkaz genomu i plasmidu BB najednou která je plně srovnatelná s nested PCR.Nyní rozšiřujeme průkaz infekčních agens , které přenášení klíšťata nejen o Anaplasmu, ale také o Bartonellu a prvoka Babesii.Další PCR multiplex k současnému průkazu dalších agens by měl být ukončen v roce 2007. Poslední tři roky, když budu moci bych chtěl věnovat izolaci a diferenciaci skupiny riketsisií u zvířat a v klinickém materiálu.
Přidejte odpověď