4.0.Výsledky
Bylo vyšetřeno 69 vzorků tkání patřících 17 druhům zvěře a tři vzorky povrchových vod z různých lokalit zkoumané honitby.
Tabulka 1: Vyšetřené vzorky druhů, počtu jedinců a jejich tkání
| Druh vyšetřeného materiálu | počet | vyšetřená tkáň |
| Ixodes ricinus | 4 | celé imago |
| Larus ridibundus | 4 | prsní sval,kůže,brada,jazylka,koleno |
| Garulus glandarius | 2 | prsní sval,krev |
| Columba palumbus | 3 | krev,prsní sval,srdce |
| Streptopelia decaocto | 3 | prsní sval |
| Pica pica | 2 | prsní sval |
| Garduelis garduelis | 4 | prsní sval |
| Anas plathyrynchos | 3 | prsní sval,kůže,pata,žaludek,krev |
| Turdus merula | 1 | brada |
| Sus scrofa | 1 | zádový sval, sval plece, mícha |
| Phalacrocorax carbo | 1 | brada |
| Phasianus colchicus | 4 | brada,prsní sval,jazyk,víčko,pata,víčko |
| Lepus europaeus | 4 | slech,kůže |
| Vulpes vulpes | 2 | slech , kůže |
| Capreolus capreolus | 2 | slech,kůže |
| Felis domestica | 1 | oháňka,proximální konec |
| Talpa europea | 1 | proximální konec ocasu |
| Povrchová voda | 3 | 1x rybniční voda,2x potok |
Celkově bylo odebráno nejméně dvojnásobné množství vzorků od čtyřiceti druhů zvířad a živočichů.Pro časové omezení pro odevzdání práce nebylo možné uzavřít vyšetření všech vzorků.Pokud to bude možné budou další výsledky uvedeny v doplňku této práce.
Tabulka 2: Výsledky vyšetření všech vzorků
| Agens | vyšetřeno ks | pozitivní | negativní | % pozitivních |
| Borrelia burgdorferi s.l. | 59 | 26 | 33 | 44,1 |
| Borrelia garinii | 32 | 2 | 30 | 6,3 |
| Ehrlichia species | 56 | 11 | 45 | 19,6 |
| EB-virus | 33 | 6 | 27 | 18,2 |
| Cytomegalus virus | 22 | 0 | 22 | 0,0 |
| Celkem | 202 | 45 | 157 | 22,2 |
Tabulka 3: Pozitivní nález DNA Borrelia burgdorferi sensu lato u jednotlivých druhů
| Druh | pozitivních vzorků | % pozitivních |
| Anas plathyrynchos | 6 | 23,1 |
| Larus ridibundus | 6 | 23,1 |
| Ixodes ricinus | 4 | 15,4 |
| Columba palumbus | 2 | 7,7 |
| Garduelis garduelis | 2 | 7,7 |
| Phasianus colchicus | 2 | 7,7 |
| Garrulus garulus | 1 | 3,8 |
| Phalacrocorax carbo | 1 | 3,8 |
| Turdus merula | 1 | 3,8 |
| voda rybniční | 1 | 3,8 |
Tabulka 4: Pozitivní nález DNA Ehrlichia speciés u jednotlivých druhů
| druh | pozitivních vzorků | % pozitivních |
| Larus ridibundus | 4 | 36,4 |
| Anas plathyrynchos | 2 | 18,2 |
| Ixodes ricinus | 1 | 18,2 |
| Garduelis garduelis | 1 | 9,1 |
| Sus scrofa | 1 | 9,1 |
| voda rybniční | 1 | 9,1 |
Tabulka 5: Pozitivní nález DNA EB-viru u jednotlivých druhů
| druh | pozitivních vzorků | % pozitivity |
| Larus ridibundus | 2 | 33,3 |
| Turdus merula | 2 | 33,3 |
| Anas plathyrynchos | 1 | 16,7 |
| Streptopelia decaocto | 1 | 16,7 |
Při hodnocení výsledků bylo jistým překvapením vysoké procento pozitivních vzorků u vyšetřovaných druhů.Na druhé straně byl nízký nález DNA Borrelia garinii, které jsou hlavním představitelem infektů u neuroborelióz a absence pozitivních výsledků u DNA cytomegalovirů. Průkaz specifické DNA Borrelií a Ehrlichií v rybniční vodě odebrané v srpnu v únětickém rybníku bylo největším překvapením a bude nutné tento nález ověřit opakovaně i v jiných podobných nádržích. Izolace z jednotlivých tkání byla nejúspěšnější z prsního svalu (ve 34%) v tkáni ptačí brady a v krvi (po 11,4%) a v tkáních klíštěte (v 8,6 %). Podle biotopu pocházely pozitivní vzorky od řeky (42,9%) z louky v 20 % a z polí v 8,6 procentech.Nejčastější lokalita, kde byly získány pozitivní vzorky byly Roztoky (45,7%) Únětice (37,1%) a Lysolaje (8,6%).Pro odběr pozitivních vzorků byl neúspěšnější měsíc září (11 x), srpen (7 x),říjen (6 x) prosinec (4x), listopad a duben (3x).
Z uvedených výsledků je pravděpodobné,že přenost infekčního agens u pathogenních borrelií, ehrlichií a EBV je možný i při manipulaci se zvěřinou při jejím zpracování, dokonce při kontaktu s infikovanou vodou nádrží, kde se zdržují tažní vodní ptáci.
5.0.Diskuse
Přímý průkaz DNA vybraných infekčních agens v tkáních vyšetřovaných druhů zvířat znamená přítomnost specifické DNA,poukazuje přinejmenším na kontakt s uvedeným původcem některých lidských infekcí.Nemusí však v tomto případě být přítomen ve tkáních vždy životaschopný a virulentní organismus schopný nakazit člověka při manipulaci s úlovkem a jeho kuchyňským zpracováním. Zjištění by měla být doplněna pozitivní kultivací zjištěných organismů ze stejného materiálu z kterého byla izolována DNA.Velkým nebezpečím případné kontaminace vodních ptáků se jeví možnost ulpívání DNA nebo celých mikroorganismů na povrchu těla z kontaktu s infikovanou vodou. Otázkou je jak může přežít celkem citlivý intracelurální mikroorganismus jako jsou borrelie i ehrlichie v prostředí chovného rybníku s bohatou savčí i ptačí faunou, navíc v prostředí ve kterém se krmí v létě kachny i rybí násada.Je snad možné, aby zmíněné organismy přežívaly i v prvocích a podobných vodních organismech. Závažné je zjištění, že nejvíce pozitivních vzorků bylo zjištěno u vodních tažných ptáků, které mohou, jak naznačují i některé zahraniční práce roznášet infekční agens jak daleko na sever, tak na jih při pravidelných tazích.Zjištění, že by mohly borrelie pronikat porušenou pokožkou do lidského organismu i z vodního prostředí například při koupání ve znečistěných rybnících je velmi závažné.Průzkum bude rozšířen na další vodní plochy, na odběr vody v jednotlivých obdobích roku. Stejně tak bude vyšetřen větší okruh ptačích i savčích druhů, které se zdržují na vodních plochách, případně v jejich bezprostřední blízkosti.Přítomnost zkoumaných agens u klíšťat je mimo jakoukoliv pochybnost a stále si podrží statut nejaktivnější vektoru zkoumaných infekcí, mimo viru CMV. U průkazu DNA Ehrlichia species bude nutné použít další specifické primery,arbitrážní primery a další identifikaci produktu PCR hybridizací, nebo za použití restrikčních enzymů. To především proto, že procento pozitivních izolací je poměrně vysoké, až nepravděpodobné. Z tohoto důvodu bylo v tomto případě použito PCR setu s degenerovanými nukleotidy – s uracilem,načež nápadně poklesl počet pozitivních vzorků. Může to však být způsobeno snížením citlivosti reakce. Důležité je, že nejsilnější specifické reakce zůstaly u uvedených vzorků též pozitivní.Zdá se,že zjištění německých autorů o lOO% promoření potkanů Borrelia burgdorferi, kdy byla DNA k PCR získána z ušních boltců, může být falešně pozitivní pro kontaminaci z odpadní vody v níž se zkoumaní jedinci pohybují.(3)
Dalším problémem, který může ovlivnit výsledek předkládané práce je nestejnoměrná citlivost PCR reakce při použití různých primerů a druhů PCR. Všeobecně je jednokroková PCR o několik řádů méně citlivá než dvoukroková nested PCR. Na druhé straně u nested reakce se zvyšuje velmi riziko kontaminace a falešně pozitivních výsledků. Laboratoř která prováděla rozbory neměla dostatečně citlivé primery pro určení genospeciés (Borrelia garinii,afzelii aj.) u pozitivních nálezů získaných z nested PCR. Tím zůstal negativně ovlivněn průkaz Borrelia garinii ve většině zkoumaných vzorků. Průkaz byl úspěšný pouze tam, kde byla vyšší koncentrace DNA tohoto genospeciés t.j. například u klíšťat.
6.0.Souhrn
Pilotní studie přímého průkazu specifické desoxyribonukleové kyseliny Borrelia burgdorferi sensu lato, Borrelia garinii, Ehrlichia species ,a Epstein-Barrova viru prokázala přítomnost uvedených agens v tkáních předvším u vodních tažných ptáků a další lovné zvěře.Zdá se, že i životní prostředí těchto zvířat může hrát významnou úlohu při šíření lidských onemocnění, především lymeské borreliózy, ehrlichiózy, a infekční mononukleózy.Nebyla ani v jediném případě prokázána přítomnost DNA cytomegaloviru.Průkaz DNA uvedených organismů bude třeba opakovat i v jiných lokalitách, rozšířit vyšetření na další druhy a pokusit se doplnit průkaz úspěšnými kultivacemi zjištěných organismů.
7.0.Přehled použité literatury
1.Burges,E.C.and L.A:Windberg:Borrelia sp.infection of coyotes,
black-tailed jack rabbits and desert cottontails in southern
Texas. J.Wildl.Dis.25(1989)45-51
2.Kimura,K..,E.Isogai,H.Isogai,J.Kamewaka,T.Nishikawa,N.Ishii,
and N.Fuji: Detection of Lyme disease spirochetes in the skin
of naturally infected wild sika deer(Cervus nippon yesoensis)
by PCR.Appl.Environ.Microbiol.61(1995)1641-1642
3.Matuschka,F.R.,Endepols,S.,Richter,D., et all:Risk of urban
lyme disease enhaced by the presence of rats.J.infect.Dis.,174,
(1996)5,1108-1111
4.Hubálek,Z.,Juřicova,Z.,Halouzka,J.,: A Survey of free-living
Birds as Hosts and „Lessors“ of Microbial Pathogens. Fol.zool.
44(1995)1,1-11
5.Juřicová,Z.,Hubálek,Z.,Halouzka,J.,Macháček ,P.: Virologické
vyšetření kormoránů velkých na arboviry. Vet.Med.,38(1993)
375-379
6.Olsen,B.,Jaenson,T.G.T.,Noppa,L.,Bunikis,J.,Bergstrom,S.,:
Lyme borreliosis cykle in seebirds and Ixodes uriae ticks.
Nature,362(1993),340-342
7.Weisbrod,A.R.and Johnson,R.C.: Lyme disease and migration
birds in the Saint Croix river valley,Appl.environ.Microbiol.,
53(1989)1921-1924
8.Sprossig,M.,and Anger,G.,: Mikrobiologické vádemékum,Avicenum
Praha 1979, 412-420
9.Kolektiv,: Zprávy centra epidemiologie a mikrobiologie:8
(1999)11,
10.Janovská,D.in:Kolektiv:Manuál prevence v lékařské praxi,Státní
zdravotní ústav Praha (1996)70-72
11.Kolektiv,: Zprávy centra epidemiologie a mikrobiologie:8
(1999)11,
12.Pleiner,R.,:Pravěké dějiny Čech,Academia Praha,(1978)160-186
13.Pachner,R.A.,Zhang,W.F.,Schaefer,H.,Schaefer,S.,O´Neill,T.,:
J.Clin.Microbiol.,(1998)11,3243-3247
14.Mullis,K.,Faloona,F.,Scharf,S.,Saiki,R.,Horn,G.,Ehrlich,H.:
Specific Enzymatic Amplification of DNA in vitro:The
Polymerase Chain Reaction. Cold Spring Harbor Symposia i
Quantitative Biology 51(1996)263-273
15.Rosa,P.A.,Hogan,D.,Schwan,T.G.,:Polymerase Chain Reaction
Analyses Identify Two Distinct Classes of Borrelia burgdorferi
J.Clin.Microbiol.,(1991)3,524-532
16,17.Marconi,R.T.,Garon,C.F.,:Identification of a third genomic
group of Borrelia burgdorferi trough signature nucleotide
analysis and 16S rRNA sequence determination. J.Gen.Microbiol.
138(1992)533-536
19.Yaia et all.,J.Clin.Microbiol. 28(1990)2608
20.Melchers,W.,Meis,J.,Rosa,P.,Claas,E.,Nohlmans,L.,Koopman,R.,
Horrevorts,A.,Galama,J.,: Amplification od Borrelia
burgdorferi DNA in Skin Biopsies from Patients with Lyme
Disease.J.Clin.Microbiol.,(1991)11,2401-2406
9.0.Přílohy
B I O T O P Y
BIOTOP,NIKA,definice.
I.Soubor všech abiotických a biotických podmínek,vytvářející prostředí organismu se nazývá biotop,česky nejspíše vyjádřeno jako stanovistě.(Rosypal,1994,1) II.Biotop je souhrn ekologických činitelů (základních životních podmínek), působících na jistém místě. Je to hlavně ,teplota,světlo a mechanická povaha prostředí (vody,půdy) apod. (Táborský,1961,4) Rozdělení převzato podle členění publikace Česká zvířena (Komárek 1950,2):
1 . Lesní půdy a přízemí lesa.
2 . Živošišstvo stromové.
3 . Lesní okraje,paseky a plochy jim podobné.
4 . Orná půda.
5 . Louky senné.
6 . Pastviny a divoké travnaté plochy.
7 . Sady a lidská sídla.
8 . Okolí prameništ a horních vodních toků.
9 . Pobřeží dolních toků a řek.
- Povrch stojatých vod a jejich okolí.
- Podzemní vody.
- Studené vody, studánky, bystřiny a potoky.
- Řeky.
- Stojaté vody.
Komárkovo rozdělení bylo doplněno o další biotopy podle publikace
Příroda v ČSSR (Čihař a kolektiv,1976,(3)
- Hory
- Rašeliniště
- Slatiny
- Slatinové louky
- Výslunné stráně.
- Step.
- Písčina.
- Skály.
- Kamenité stráně.
- Sutě.
- Lomy.
- Zdi.
- Opuštěná ohniště.
- Spáleniště.
Doplnili jsme o další upřesňující odlišné biotopy:
- Lidske stavby.
- Jeskyně a jámy.
- Skládky (s upřesněním druhu).
- Ladem ležící orná půda.
- Hnízda, pelechy, brlohy a nory.
- Stálí ektoparazité teplokrevných živočichů.
- Stálí ektoparazité studenokrevných živočichů.
- Stálí endoparazité teplokrevných živočichů.
- Stálí endoparazité studenokrevných živočichů.
L O K A L I T A
LOKALITA definice:
Lokalita je přesné určení místa ulovení s uvedením nejblišího většího města.(nejbližší obec,okresní město a zem)Lokalita se značí: loc. U lokality se uvádí často nadmořská výška.(Táborský,1961,5
Výškové úrovně lokalit:
| Kód | Lokalita | výška nad mořem |
| 1 | Roztoky Vltava | 200 m |
| 2 | Únětice pole | 267 m |
| 3 | Únětice Holý vrch | 295 m |
| 4 | Výhledy pole | 252 m |
| 5 | Horoměřice zahrady | 233 m |
| 6 | Statenice zahrady | 262 m |
| 7 | Černý Vůl zahrady | 281 m |
| 8 | Lysolaje, Housle a Housličky | 293 m |
| 9 | Horoměřice pole | 336 m |
| 10 | Přední Kopanina pole | 296 m |
| 11 | Nebušice traviny | 344 m |
| 12 | Šárka pole | 273 m |
| 13 | Černý Vůl rybníky | 242 m |
| 14 | Horoměřice Kozí hřbety | 324 m |
| 15 | Roztoky malý háj | 255 m |
| 16 | Roztoky velký háj | 239 m |
| 17 | Roztoky Planina nad Tichým údolím | 252 m |
Literatura:
k biotopu a lokalitám:
- S.Rosypal: Přehled biologie, Sciencia, Praha 1994, str.537
- J.Komárek: Česká zvířena, Melantrich, Praha 1950, str.346
- J.Čihař a kolektiv: Příroda v ČSSR, Práce, Praha 1976,
str.380
- K.Táborský:Metodika zoologických prací v muzeích II.díl,
v Muzejní práci, Národní muzeum, Praha 1961, str.415
- K.Táborský:Metodika zoologických prací v muzeích, II.díl.,
v Muzejní práci, Národní muzeum, Praha 1961, str.415 a 465.
| Druh | počet jedinců | vyšetřené tkáně |
| Ixodes ricinus | 4 | imago celé |
| Larus ridibundus | 4 | prsní sval,kůže,brada jazylka,koleno |
| Garulus glandarius | prsní sval, krev | |
Přidejte odpověď