Neurotropní agens u lovné zvěře č.5 výsledky

4.0.Výsledky

 

Bylo vyšetřeno 69 vzorků tkání patřících 17 druhům zvěře a tři vzorky povrchových vod z různých lokalit zkoumané honitby.

 

Tabulka 1: Vyšetřené vzorky druhů, počtu jedinců a jejich tkání

Druh vyšetřeného materiálu počet vyšetřená tkáň
Ixodes ricinus 4 celé imago
Larus ridibundus 4 prsní sval,kůže,brada,jazylka,koleno
Garulus glandarius 2 prsní sval,krev
Columba palumbus 3 krev,prsní sval,srdce
Streptopelia decaocto 3 prsní sval
Pica pica 2 prsní sval
Garduelis garduelis 4 prsní sval
Anas plathyrynchos 3 prsní sval,kůže,pata,žaludek,krev
Turdus merula 1 brada
Sus scrofa 1 zádový sval, sval plece, mícha
Phalacrocorax carbo 1 brada
Phasianus colchicus 4 brada,prsní sval,jazyk,víčko,pata,víčko
Lepus europaeus 4 slech,kůže
Vulpes vulpes 2 slech , kůže
Capreolus capreolus 2 slech,kůže
Felis domestica 1 oháňka,proximální konec
Talpa europea 1 proximální konec ocasu
Povrchová voda 3 1x rybniční voda,2x potok

 

Celkově bylo odebráno nejméně dvojnásobné množství vzorků od  čtyřiceti druhů zvířad a   živočichů.Pro časové omezení pro odevzdání práce nebylo možné uzavřít vyšetření všech vzorků.Pokud to bude možné budou další výsledky uvedeny v doplňku této práce.

 

Tabulka 2: Výsledky vyšetření všech vzorků

Agens vyšetřeno ks pozitivní negativní % pozitivních
Borrelia burgdorferi s.l. 59 26 33 44,1
Borrelia garinii    32 2 30 6,3
Ehrlichia species 56 11 45 19,6
EB-virus  33 6 27 18,2
Cytomegalus virus 22 0 22 0,0
Celkem 202 45 157 22,2

 

Tabulka 3: Pozitivní nález DNA Borrelia burgdorferi sensu lato  u jednotlivých druhů

Druh pozitivních vzorků % pozitivních
Anas plathyrynchos 6 23,1
Larus ridibundus  6 23,1
Ixodes ricinus    4 15,4
Columba palumbus  2 7,7
Garduelis garduelis  2 7,7
Phasianus colchicus    2 7,7
Garrulus garulus    1 3,8
Phalacrocorax carbo 1 3,8
Turdus merula  1 3,8
voda rybniční 1 3,8

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Tabulka 4: Pozitivní nález DNA Ehrlichia speciés  u jednotlivých druhů

 

 

 

 

 

 

druh pozitivních vzorků % pozitivních
Larus ridibundus    4 36,4
Anas plathyrynchos               2 18,2
Ixodes ricinus                1 18,2
Garduelis garduelis 1 9,1
Sus scrofa    1 9,1
voda rybniční 1 9,1

 

 

 

Tabulka 5: Pozitivní nález DNA EB-viru u jednotlivých druhů

 

 

 

 

 

 

 

 

druh pozitivních vzorků % pozitivity
Larus ridibundus    2 33,3
Turdus merula 2 33,3
Anas plathyrynchos 1 16,7
Streptopelia decaocto    1 16,7

 

 

Při hodnocení výsledků bylo jistým překvapením vysoké procento pozitivních vzorků u vyšetřovaných druhů.Na druhé straně byl nízký nález DNA   Borrelia garinii, které jsou hlavním představitelem infektů u neuroborelióz a absence pozitivních výsledků u DNA cytomegalovirů. Průkaz specifické DNA Borrelií a Ehrlichií v rybniční vodě odebrané v srpnu v únětickém rybníku bylo největším překvapením a bude nutné tento nález ověřit opakovaně i v jiných podobných nádržích. Izolace z jednotlivých tkání byla nejúspěšnější z prsního svalu (ve 34%) v tkáni ptačí brady a v krvi (po 11,4%) a v tkáních klíštěte (v 8,6 %). Podle biotopu pocházely pozitivní vzorky od řeky (42,9%) z louky v 20 % a z polí v 8,6 procentech.Nejčastější lokalita, kde byly získány pozitivní vzorky byly Roztoky (45,7%) Únětice (37,1%) a Lysolaje (8,6%).Pro odběr pozitivních vzorků byl neúspěšnější měsíc září (11 x), srpen (7 x),říjen (6 x) prosinec (4x), listopad a duben (3x).

 

Z uvedených výsledků je pravděpodobné,že přenost infekčního agens u pathogenních borrelií,   ehrlichií a EBV je   možný i při manipulaci se zvěřinou při jejím zpracování, dokonce při kontaktu s infikovanou vodou nádrží, kde se zdržují tažní vodní ptáci.

 

5.0.Diskuse

 

Přímý   průkaz   DNA   vybraných   infekčních   agens v tkáních vyšetřovaných   druhů   zvířat   znamená   přítomnost specifické DNA,poukazuje přinejmenším   na kontakt s   uvedeným původcem některých lidských infekcí.Nemusí však v tomto případě být přítomen ve tkáních vždy životaschopný a virulentní organismus schopný nakazit   člověka při manipulaci s   úlovkem a jeho kuchyňským zpracováním. Zjištění by měla být doplněna pozitivní kultivací zjištěných organismů ze stejného materiálu z kterého byla izolována DNA.Velkým nebezpečím případné kontaminace vodních ptáků se jeví možnost ulpívání DNA nebo celých mikroorganismů na povrchu těla z kontaktu s infikovanou vodou. Otázkou je jak může přežít celkem citlivý intracelurální mikroorganismus jako jsou borrelie i ehrlichie v prostředí chovného rybníku s bohatou savčí i ptačí faunou, navíc v prostředí ve kterém se krmí v létě kachny i rybí násada.Je snad možné, aby zmíněné organismy přežívaly i v prvocích a podobných vodních organismech. Závažné je zjištění, že nejvíce pozitivních vzorků bylo zjištěno u vodních tažných ptáků, které mohou, jak naznačují i některé zahraniční práce roznášet infekční agens jak daleko na sever, tak na jih při pravidelných tazích.Zjištění, že by mohly borrelie pronikat porušenou pokožkou do lidského organismu i z vodního prostředí například při koupání ve znečistěných rybnících je velmi závažné.Průzkum bude rozšířen na další vodní plochy, na odběr vody v jednotlivých obdobích roku. Stejně tak bude vyšetřen větší okruh ptačích i savčích druhů, které   se zdržují na vodních   plochách, případně v jejich bezprostřední blízkosti.Přítomnost zkoumaných agens u klíšťat je mimo jakoukoliv pochybnost a stále si podrží statut nejaktivnější vektoru zkoumaných infekcí, mimo viru CMV. U průkazu DNA Ehrlichia species bude nutné použít další specifické   primery,arbitrážní primery   a další identifikaci produktu PCR hybridizací, nebo za použití restrikčních enzymů. To především proto, že procento pozitivních izolací je poměrně vysoké, až nepravděpodobné. Z tohoto důvodu bylo v tomto případě použito PCR setu s degenerovanými nukleotidy – s uracilem,načež nápadně poklesl počet pozitivních vzorků. Může to však být způsobeno snížením citlivosti reakce. Důležité je, že nejsilnější specifické reakce zůstaly u uvedených vzorků též pozitivní.Zdá se,že zjištění německých autorů o lOO% promoření potkanů Borrelia burgdorferi, kdy byla DNA k PCR získána z ušních boltců, může být falešně pozitivní pro kontaminaci z odpadní vody v níž se zkoumaní jedinci pohybují.(3)

 

Dalším problémem, který může ovlivnit výsledek předkládané práce je nestejnoměrná citlivost PCR reakce při použití různých primerů a druhů PCR. Všeobecně je jednokroková PCR o několik řádů méně citlivá než dvoukroková nested PCR. Na druhé straně u nested reakce se zvyšuje velmi riziko kontaminace a falešně pozitivních výsledků. Laboratoř která prováděla rozbory neměla dostatečně citlivé primery pro určení genospeciés (Borrelia garinii,afzelii aj.) u pozitivních nálezů získaných z nested PCR. Tím zůstal negativně ovlivněn průkaz Borrelia garinii ve většině zkoumaných vzorků. Průkaz byl úspěšný pouze tam, kde byla vyšší koncentrace DNA tohoto genospeciés t.j. například u klíšťat.

 

6.0.Souhrn

 

Pilotní studie přímého průkazu specifické desoxyribonukleové kyseliny Borrelia burgdorferi sensu lato, Borrelia garinii, Ehrlichia species   ,a Epstein-Barrova viru prokázala přítomnost uvedených agens v tkáních předvším u vodních tažných ptáků a další lovné zvěře.Zdá se, že i životní prostředí těchto zvířat může hrát významnou úlohu   při šíření lidských onemocnění, především   lymeské   borreliózy, ehrlichiózy,   a   infekční mononukleózy.Nebyla ani v jediném případě prokázána přítomnost DNA cytomegaloviru.Průkaz DNA uvedených organismů bude třeba opakovat i v jiných lokalitách, rozšířit vyšetření na další druhy a pokusit se doplnit průkaz úspěšnými kultivacemi zjištěných organismů.

 

7.0.Přehled použité literatury

 

 

 

1.Burges,E.C.and L.A:Windberg:Borrelia sp.infection of coyotes,

 

black-tailed jack rabbits and desert cottontails in southern

 

Texas. J.Wildl.Dis.25(1989)45-51

 

2.Kimura,K..,E.Isogai,H.Isogai,J.Kamewaka,T.Nishikawa,N.Ishii,

 

and N.Fuji: Detection of Lyme disease spirochetes in the skin

 

of naturally infected wild sika deer(Cervus nippon yesoensis)

 

by PCR.Appl.Environ.Microbiol.61(1995)1641-1642

 

3.Matuschka,F.R.,Endepols,S.,Richter,D., et all:Risk of urban

 

lyme disease enhaced by the presence of rats.J.infect.Dis.,174,

 

(1996)5,1108-1111

 

4.Hubálek,Z.,Juřicova,Z.,Halouzka,J.,: A Survey of free-living

 

Birds as Hosts and „Lessors“ of Microbial Pathogens. Fol.zool.

 

44(1995)1,1-11

 

5.Juřicová,Z.,Hubálek,Z.,Halouzka,J.,Macháček ,P.: Virologické

 

vyšetření kormoránů velkých na arboviry. Vet.Med.,38(1993)

 

375-379

 

 

 

 

 

6.Olsen,B.,Jaenson,T.G.T.,Noppa,L.,Bunikis,J.,Bergstrom,S.,:

 

Lyme borreliosis cykle in seebirds and Ixodes uriae ticks.

 

Nature,362(1993),340-342

 

7.Weisbrod,A.R.and Johnson,R.C.: Lyme disease and migration

 

birds in the Saint Croix river valley,Appl.environ.Microbiol.,

 

53(1989)1921-1924

 

8.Sprossig,M.,and Anger,G.,: Mikrobiologické vádemékum,Avicenum

 

Praha 1979, 412-420

 

9.Kolektiv,: Zprávy centra epidemiologie a mikrobiologie:8

 

(1999)11,

 

10.Janovská,D.in:Kolektiv:Manuál prevence v lékařské praxi,Státní

 

zdravotní ústav Praha (1996)70-72

 

11.Kolektiv,: Zprávy centra epidemiologie a mikrobiologie:8

 

(1999)11,

 

12.Pleiner,R.,:Pravěké dějiny Čech,Academia Praha,(1978)160-186

 

13.Pachner,R.A.,Zhang,W.F.,Schaefer,H.,Schaefer,S.,O´Neill,T.,:

 

J.Clin.Microbiol.,(1998)11,3243-3247

 

14.Mullis,K.,Faloona,F.,Scharf,S.,Saiki,R.,Horn,G.,Ehrlich,H.:

 

Specific   Enzymatic   Amplification   of   DNA in vitro:The

 

Polymerase Chain Reaction. Cold Spring Harbor Symposia i

 

Quantitative Biology 51(1996)263-273

 

15.Rosa,P.A.,Hogan,D.,Schwan,T.G.,:Polymerase   Chain   Reaction

 

Analyses Identify Two Distinct Classes of Borrelia burgdorferi

 

J.Clin.Microbiol.,(1991)3,524-532

 

16,17.Marconi,R.T.,Garon,C.F.,:Identification of a third genomic

 

group of Borrelia burgdorferi trough signature nucleotide

 

analysis and 16S rRNA sequence determination. J.Gen.Microbiol.

 

138(1992)533-536

 

 

19.Yaia et all.,J.Clin.Microbiol. 28(1990)2608

 

20.Melchers,W.,Meis,J.,Rosa,P.,Claas,E.,Nohlmans,L.,Koopman,R.,

 

Horrevorts,A.,Galama,J.,:     Amplification     od   Borrelia

 

burgdorferi DNA in Skin Biopsies from Patients with Lyme

 

 

 

Disease.J.Clin.Microbiol.,(1991)11,2401-2406

 

 

 

9.0.Přílohy

 

 

B I O T O P Y

 

BIOTOP,NIKA,definice.

 

I.Soubor všech abiotických a biotických podmínek,vytvářející prostředí organismu se nazývá biotop,česky nejspíše vyjádřeno jako stanovistě.(Rosypal,1994,1) II.Biotop je souhrn ekologických činitelů (základních životních podmínek),   působících   na   jistém   místě.   Je   to   hlavně ,teplota,světlo a mechanická povaha prostředí (vody,půdy) apod. (Táborský,1961,4) Rozdělení převzato podle členění publikace Česká zvířena (Komárek 1950,2):

 

1 . Lesní půdy a přízemí lesa.

 

2 . Živošišstvo stromové.

 

3 . Lesní okraje,paseky a plochy jim podobné.

 

4 . Orná půda.

 

5 . Louky senné.

 

6 . Pastviny a divoké travnaté plochy.

 

7 . Sady a lidská sídla.

 

8 . Okolí prameništ a horních vodních toků.

 

9 . Pobřeží dolních toků a řek.

 

  1. Povrch stojatých vod a jejich okolí.

 

  1. Podzemní vody.

 

  1. Studené vody, studánky, bystřiny a potoky.

 

  1. Řeky.

 

  1. Stojaté vody.

 

Komárkovo rozdělení bylo doplněno o další biotopy podle publikace

 

Příroda v ČSSR (Čihař a kolektiv,1976,(3)

 

  1. Hory

 

 

 

  1. Rašeliniště

 

  1. Slatiny

 

  1. Slatinové louky

 

  1. Výslunné stráně.

 

  1. Step.

 

  1. Písčina.

 

  1. Skály.

 

  1. Kamenité stráně.

 

  1. Sutě.

 

  1. Lomy.

 

  1. Zdi.

 

  1. Opuštěná ohniště.

 

  1. Spáleniště.

 

Doplnili jsme o další upřesňující odlišné biotopy:

 

  1. Lidske stavby.

 

  1. Jeskyně a jámy.

 

  1. Skládky (s upřesněním druhu).

 

  1. Ladem ležící orná půda.

 

  1. Hnízda, pelechy, brlohy a nory.

 

  1. Stálí ektoparazité teplokrevných živočichů.

 

  1. Stálí ektoparazité studenokrevných živočichů.

 

  1. Stálí endoparazité teplokrevných živočichů.

 

  1. Stálí endoparazité studenokrevných živočichů.

 

 

L O K A L I T A

 

LOKALITA definice:

Lokalita je přesné určení místa ulovení s uvedením nejblišího většího města.(nejbližší obec,okresní město a zem)Lokalita se značí: loc. U lokality se uvádí často nadmořská výška.(Táborský,1961,5

 

Výškové úrovně lokalit:

 

Kód Lokalita výška nad mořem
1 Roztoky Vltava 200 m
2 Únětice pole 267 m
3 Únětice Holý vrch 295 m
4 Výhledy pole 252 m
5 Horoměřice zahrady 233 m
6 Statenice zahrady 262 m
7 Černý Vůl zahrady 281 m
8 Lysolaje, Housle a Housličky 293 m
9 Horoměřice pole 336 m
10 Přední Kopanina pole 296 m
11 Nebušice traviny 344 m
12 Šárka pole 273 m
13 Černý Vůl rybníky 242 m
14 Horoměřice Kozí hřbety 324 m
15 Roztoky malý háj 255 m
16 Roztoky velký háj 239 m
17 Roztoky Planina nad Tichým údolím 252 m

 

 

 

Literatura:

 

k biotopu a lokalitám:

 

  1. S.Rosypal: Přehled biologie, Sciencia, Praha 1994, str.537

 

  1. J.Komárek: Česká zvířena, Melantrich, Praha 1950, str.346

 

  1. J.Čihař a kolektiv: Příroda v ČSSR, Práce, Praha 1976,

 

str.380

 

  1. K.Táborský:Metodika zoologických prací v muzeích II.díl,

 

v Muzejní práci, Národní muzeum, Praha 1961, str.415

 

  1. K.Táborský:Metodika zoologických prací v muzeích, II.díl.,

 

v Muzejní práci, Národní muzeum, Praha 1961, str.415 a 465.

 

 

Druh počet jedinců vyšetřené tkáně
Ixodes ricinus 4  imago celé
Larus ridibundus 4  prsní sval,kůže,brada jazylka,koleno
Garulus glandarius   prsní sval, krev

 

Share Button

Napište první komentář

Zanechat komentář

Your email address will not be published.


*