Neurotropní agens u lovné zvěře č.3,výčet 2 a vzorky

Pokračování výčtu recentní situace – lovná zvěř:

zdejší komory zaječí zvěře pole mezi Výhledy a Horoměřicemi a pole „třicítka“ mezi Úněticemi a kótou Na Vrškách) Cervus capreolus 30 kusů(roční odlov 14 ks, nejvyšší výskyt v Horoměřicích) Z lovné zvěře se v honitbě vyskytují dále:(v závorce počet kusů ročně lovených)

• Ardea cinerea (0,kolonie nocující na vltavském břehu 5-10 ks)
• Anser anser (0,přetahující na   podzim,pozorována na poli v Horoměřicích, odlovena před léty v Roztokách u Prahy)
• Branta bernicla (0,pozorována přetahující v Úněticích)
• Anser plathyrhynchos (cca 100 kusů,hnízdící na řece i rybnících i přetahující)
• Anas querquedula (0,pozorována na Vltavě a únětických rybnících
• Aythya ferina (1-2 kusy,výskyt a uvolen na Vltavě a v Úněticích)
• Aythya fuligula (10-15 ks loveno na zimním severním tahu na Vltavě)
• Milvus milvus (O,pozorován lovící při tahu na podzim v polích v Úněticích a Horoměřicích)
• Accipiter nisus (0, obecně rozšířen u Vltavy a v ovocných zahradách)
• Accipiter gentilis (0,ojediněle v lesních částech honitby)
• Buteo buteo (0,pravidelně hnízdí v Kozích hřbetech, na podzim velká hejna na tahu, běžně rozšířen,nález uhynulých jedinců u eletrických drátů)
• Circus aeruginosus (0, pozorován v rákosinách v Tichém údolí,kde soustavně napadal domácí drůbež)
• Falco tinnunculus (0, obecně rozšířená v polích po celé honitbě)
• Perdix perdix (0,v honitbě 6-8 hejnek, pravidelně hnízdí a vyvádí mladé, které se však stávají častou kořistí škodné, především pytlačících koček)
• Coturnix coturnix (0,kdysi zde rozšířená, v roce 1998 a 1999 usuzováno na výskyt podle ozývání – pozorování starého zkušeného myslivce)
• Fulica atra (2-4,hnízdící na řece i na rybnících)
• Scolopax rusticola (0,v roce 1998 pozorována v Horoměřicích v ovocných sadech u Horoměřického potoka a v roce 1991 nález uhynulého jedince na Stříbrníku mezi Úholičkami a Roztoky.)
• Gallinago gallinago (0, v roce 1992 pozorována u skládky v Horoměřicích)
• Columba palumbus (cca 40,pravidelně hnízdící a vyvádějící mladé v zahradách a lesích)
• Columba oenas (0,pozorován a jednou omylem střelen jako holub hřivnáč na poli u Výhled)
• Streptopelia decaocto (10,velmi rozšířená na okrajích obcí a u zemědělských staveb,hnízdící a přezimující)
• Tyto alba (0,pozorována ve dne vyrušena při honu)
• Bubo bubo (0,hnízdící na vltavských skalách,jednou odchyt)
• Turdus pilaris (0,v zimních měsících ve velkých hejnech v ovocných zahradách, Horoměřice, Černý Vůl a jinde)
• Corvus corax (0,jednou pozorován delší pobyt v Horoměřicích)
• Corvus corone (4-6,na jaře přetahující přes pole, přes rok nocující u Vltavy)
• Corvus frugilegus (3-6, na zimních   tazích na polích a u obcí,Roztoky, Horoměřice, Suchdol,Statenice a ojediněle jinde.
• Corvus monedula (0,na tahu v hejnech s havrany)
• Pica pica (20-25, v remízkách,křovinách a lesících hnízdící, stěhující se do obcí)
• Garrulus glandarius (30, v lesících,hojná)
• Oryctolagus cuniculus (0,8 let se neloví, dříve velmi hojný, nyní
• pouze v roklinách jižní pískové stráně pod skládkou na Holém vrchu v Úněticích, neúspěšné   pokusy o vysazení očkovaných jedinců)
• Sciurus vulgaris (0,hojná, v posledních letech zaznamenán výskyt tmavé horské formy, lesní část honitby všude)
• Ondatra cibethicus (0,hnízdící na únětickém horním rybníku v Úněticích, odchyt i na Vltavě u Roztok)
• Nyctereutes procyonoides (0,pozorován z posedu nad rákosinami v roce 1993,Tiché Údolí v Úněticích)
• Vulpes vulpes (40,hojná před intenzivní lov a norování, dávné populace v Horoměřicích lišky uhlířky a křížové, v Suchdole červené, v Černém Vole a Úněticích červené, u Vltavy uloveny kapitální psy.Mladé vyvádějí v soustavách tisíciletých nor v pískovcových skalách v Černovolských zahradách,v Suchdole pod kapličkou a v Tichém údolí ve velkém buližníkovém lomu.
• Meles meles (0, nárust výskytu, pozorován přímo při čekané a podle pobytových stop, jednou omylem jezevčík zavávil a přinesl z nory dvě jezevčata. Výskyt výhradně v pískovcových norách v Černovolských zahradách)
• Martes foina (2,lesní skalnaté stráně,neobývaná chata v ovocném sadě u Roztok, jednou ulovena ohařem u vrchu Řivnáč v Roztokách u Prahy)
• Martes martes (4-6,ve stoupajícím množství v lesích a především v lidských stavbách i obývaných. Stoupá odlov a odchyt na žádost postižených   obyvatel,   kterým   působí   potíže   a škody na drůběži,Roztoky, Kozí Hřbety,Suchdol)
• Mustela nivalis (0, často pozorována na okrajích polí, nález uhynulého jednice u Úholiček)
• Putorius putorius (2, náhodné úlovky hojně rozšířeného druhu, pozorován a střelen u skládky komunálního odpadu s hojností potkanů, Únětice, Holý Vrch)
• Lutra lutra (0, v roce 1998 při norování podezření na osazení nory nad Horoměřickým potokem   pod Kozími hřbety, doloženo pobytovými stopami – rozborem trusu. Před tím opět pobytové stopy u chovných rybníků, ryby zbavené   hlavy natahané na okolní kameny,fotograficky dokumentováno)
• Sus scrofa (30, poprvé dokumentován výskyt při březnovém sčítání zvěře podle stop na horoměřickém poli v roce 1989(fotograficky dokumentováno, před tím se zde zvěř nevyskytovala. Následující rok první odlov a poté každý rok se stoupající tendencí. Rozšíření po celém revíru nejčastěji v Horoměřicích.Stálý výskyt několika velkých kusů, které nejsou dnes již u nás loveny, pouze lončáci ,vyjímečně selata. Největší kus ulovený na čekané v Horoměřicích v roce 1994 byl 140 kg kňour.

 

3.2.Metodika sběru

Materiál k vyšetření vzorků byl získán z jedinců ulovených většinou odstřelem brokovou nebo kulovou zbraní. Odlov byl prováděn jak v rámci společných podzimních honů na drobnou zvěr, tak v rámci lovu vodního ptactva na tahu nebo při individuálním odlovu při pochůzkách revírem.Odstřelený jedinec byl označen a přepraven ke zpracování.U druhů z kterých se zpracovává zvěřina bylproveden odběr při jejich zpracování v domácnosti.U černé a srnčí zvěře při jejím dělení, u lišek a pytlačících koček na místě odstřelu, u úhynů na místě nálezu.

Metodika   průkazu DNA   pomocí PCR   umožňuje zpracovávat   i konzervované tkáně fixované i nefixované. Této možnosti jsme použili při doplnění vzorků živočichů, které nebylo možné v letech1998-1999 přímo odlovit, například zde již nelovené zajíce (Lepus europaeus) a králíky (Oryctolagus cuniculus).Soubor byl doplněn o sbírkové vzorky žívočichů z katastru honitby. Jedná se předevšímo nasolené savčí kožky z depozitáře zoologické sbírky otce (Collectio J.A.Votýpka).

 

3.3.Odběr vzorků a jejich konzervace

Vzorky pro přímý průkaz DNA hledaných infekčních agens měly být přednostně odebírány   z čerstvých živočišných   tkání. Podle předběžných průzkumů je výhodné izolovat borreliové agens z akrálních     částí   těl     pro   jejich     nižší   teplotu (slechy,brada,jazylka kůže,tlapy,oháňka a ocas),dále z materiálu ve kterém se při hledání agens v klinickém materiálu nachází dostatek   původců infekcí(krev,slina,sklivec)   Podle výsledků experimentální infekce borrelií u primátů lze prokázat pomocí PCR agens nejčastěji v mozkové tkáni(pons) v svalovině hrotu srdce , méně v míše (medulla).Z hrotu srdce se dokonce jako z jediné tkáně   při experimentální   infekci primátů   podařila zpětná kultivace borrelií.(Pachner,A.R. a kolektiv,1998,13) Sami jsme doplnili vzorky o materiál ze svaloviny prsního svalu od ptáků pro náhodný masivní nález DNA Borrelia species u Anas plathyrynchos v předběžném odběru materiálu.

Z vnitřností jsme použili občas tkáň žaludku.Hmyz byl zpracováván celý po rozmělnění. Stejný odběr uvedných tkání byl zpracován pro pro identifikaci DNA-virů.Pro ochranu před kontaminací byl odběr prováděn jednorázovými sterilními jehlami většího průměru,a v plameni vyžíhanými ostrými pinzetami, při doržení kautel na sterilní odběr materiálu. Vzorky ve velikosti cca 0,1 až 0,5g, byly ukládány do suchých sterilních umělohmotných epedorffových kyvet o objemu 2 ml. Konzervace byla prováděna zmražením   při -20 až-30 C.Bez další manipulace byla následně po přidání příslušných ingrediencí izolována DNA přímo v odběrové nádobce.