Neurotropní agens u lovné zvěře č.1 úvod

Přímý průkaz vybraných hummáních infekčních neurotropnich agens u lovné zvěře z příměstské honitby MS Zemědělského družstva Velké Přílepy na okrese Praha západ.(1998-2000)

Jiří a Jan Votýpkovi,Praha

(foto vpravo: liška pozitivní na Borrelie z Horoměřic,kapitální lišák

 

1.0.Úvod

1.1.Aspekty vzniku práce.

Lesníci z povolání,lesní personál,aktivní myslivci jsou ve vyšší míře vystaveni nebezpečí onemocnění nemocemi přenášenými krev ssajícím hmyzem, především infikovanými klíšťaty.Riziko se zvyšuje i častým přímým kontaktem se zvěřinou při ošetření a zpracování   úlovků. Problematikou   průkazu infekčních   agens přenášených klíšťaty u lidí se zabývá Pracoviště ohniskových nákaz a Národní referenční laboratoř pro lymeskou borreliózu Centra epidemiologie a mikrobiologie, Státního zdravotního ústavu v Praze. Toto pracoviště má zájem o předběžný průzkum výskytu původců lidských neuroinfekcí i v lovné zvěři, jednoho z poten cionálních rezervoárů těchto infekcí. Konkrétně se jedná o pathogenní spirochéty

 

IMAGE001

spirochéta rodu Borrelia- Foto ElM  Dr.Hulínská SZÚ

Borrelia burgdorferi,   Borrelia garinii a Borrelia afzelii ,původce lymeské borreliózy (LB),původce lidské granulocytární erlichiózy (HGE) Ehrlichia species

Ehrlichia-obr

Z DNA virů při jejichž onemocnění se objevuje řada psychomotorických a neurologických symptomů a které mohou přenášet členovci i na lovnou zvěř ,byly vybrány herpetické viry,virus cytomegalické inkluzní nemoci,

a-lokalita1

 

Lokalita-EBV-2

EB virus – zdroj internet

cytomegalovirus (CMV) a Epstein-Barrův virus původce infekční mononukleózy.Při své dlouholeté činnosti v mysliveckém sdružení s   honitbou v těsné   blízkosti Prahy,a nyní   jako frekventant lesnické školy, mám přepoklady k systematickému sběrupotřebných vzorků pro zmíněný výzkum. Podle požadavků laboratoře jsem mimo sběru a preparaci vzorků vedl též počítačovou evidenci výsledků a jejich vlastní zpracování a dokumentaci. Část výsledků této práce bude použita k publikaci v odborném tisku.

 

1.2.Původnost práce a podobná problematika v literatuře.

Námět práce, zpracování i výsledky jsou původní.Metodika izolace DNA je standardně používaná pro zpracování tkání klinických vzorků u lidského materiálu, výběr primerů a průkaz specifických produktů při PCR reakci jsou původní, vyvinuté Národní referenční laboratoří   pro lymeskou   borreliózu RNDr.D.Hulínské,CSc., a podléhají autorské ochraně.

 

Přímým průkazem pomocí PCR borrelií u lovné zvěře se zabývali podle dostupné literatury:Burgess, E.C. a Windberg,L.A. u kojotů v Severním Texasu,1989(1) Kimura,K.E. a kolektiv v   kůži jelena siky (Cervus nippon yesoensis),Japonsko 1995 (2) Matuschka,F.R.s kolektivem 1996(3) prokazovali původce   lymeské borreliózy u veverky obecné (Sciurus vulgaris).

lolalita-veverka

Veverka foto Jan Votýpka

 

Stejní autoři prokazovali Borrelia burgdorferi také u 34 zvířat, která nepatří mezi lovná. Jednalo   se o tyto   druhy:Rattus norvegicus,Apodemus flavicollis, Apomedus agrarius,Cletrionomys glareolus.V téže práci je diskutována úloha výskytu borrelií u dalšíchzvířat   Peromyscus   leucopus   v   Severní Americe,plcha Glis glis,bobrů,ježků,lišek,ptáků s ještěrek na evropském území.Průkazem přítomnosti pathogenních humánních agens včetně borreliíu volně žijících živočichů, zčásti u lovné zvěře jinými metodami než PCR se zabývali: Hubálek Z.a kolektiv,1995(4) u řady rodů a druhů z Českérepubliky   patřících   k   lovné   zvěři.

Lokalita-husy

Husa foto Jan Votýpka

Jsou   to   Anser anser,Phalacrocorax carbo,Phasianus colchicus, Larus ridibundus,Columba oneas,Garrulus glandarius,Pica pica,a u rodu Anas.

 

lokalita-sojka

Sojka, foto Jan Votýpka

 

2009_09130909černošice0033

Navíc mimo řadu volně žijícího ptactva také uvedení autoři prokazovali bakteriální agens i u v práci sledovaných

Lokalita-kos

Kos černý foto Jan Votýpka

Turdus merula a Columba livia f.domesticus aj. Juřicová Z. a kolektiv, 1993 (5)se zabývala průkazem arbovirů u kormoránů (Phalacrocorax carbo cormorants).

Olsen B. a kolektiv,1993 (6) se zabýval cyklem výskytu původců lymeské borreliózy u mořských ptáků a u klíšťat. Weisbrod A.R. a Johnson,R.C. 1989(7) se zabývali výskytem původců lymeské borreliózy u migrujícího ptactva v povodí řeky Saint Croix v USA.

 

1.3.Další záměry s problematikou.

V budoucnu bych chtěl, do jednoho roku, práci rozšířit a doplnit ještě o výsledky rozboru klinického materiálu od aktivních členů MS. Tak,aby bylo možné dokázat vztahy mezi výsledky z rozboru tkání lovné zvěře a tkáňových tekutin   zpracovatelů zvěřiny v témže území a ve stejném časovém období.

 

1.4.Poděkování.

Chtěl bych poděkovat vedoucí Národní referenční laboratoře pro lymeskou borreliózu a Pracoviště ohniskových nákaz Státního zdravotního ústavu v Praze paní RNDr.Dagmar Hulínské,CSc.,za odborné vedení   při práci a za   umožnění špičkové analýzy molekulárně genetickými metodami přímé detekce agens, svému otci J.Votýpkovi, pracovníkovi uvedené   laboratoře za laboratorní zpracování materiálu a pořízení fotografické dokumentace. Dále chci poděkovat členům MS Hubertus a MS Zemědělského družstva Velké Přílepy za pomoc při shromažďování vzorků a koordinátorovi samostatné práce panu RNDr.Miloši Plánskému za cenné rady při zpracování.

Share Button

Napište první komentář

Zanechat komentář

Your email address will not be published.


*