Vědecký bulvár, aneb z komára lidožravý velbloud?
Vpravo zjednodušený způsob pro rozenání komárů podle způsobu posazení .Vlevo obyčejný komár vpravo Anopheles přenášející malárii.
Zdravá pramenitá voda s komáry,slimáky i ještěrkami!
Pohled do kýble vytažené vody z 14 metrů hluboké vody. Na hladině tam byly mrtvolky slimáků, komrárů a jiného hmyzu i ještěrky.
Letos o dovolené na zotavenou jsem mimo jiné prožival i obavu o osud zděděné ovocné zahrady, životního díla mého otce. Bylo často velmi horko a tam, kde se náš ovocný sádek nalézá bylo opravdu již pověstné sucho. Holt Suchdol. Zdejší zem má od jednoho metru v podloží již jen oblázky a písek, spodní voda je až v hloubce 14 metrů. Navíc velký problém letošního jara a časného léta: rozbitá ruční stojanová pumpa a tím znemožněné zalévání, které ochránilo před suchem zahradu v minulých letech. Tak mi zůstalo již jen přání větších dešťů, které by dostatečně zavlažily stovku krásných ovocných stromů celoživotní pomologické sbírky otce. Desítky marných pokusů sehnat jednoho ochotného studnaře k banální opravě táhla ruční stojanové pumpy. Ze zoufalství jsem si chtěl pořídit i historický rumpál. Nakonec jsem začal vytahovat vodu ručně z 14 metrů pomocí provazu a kovového kyblíku. Vynikající ,vždy velmi chladná spodní voda nám přitom připravila překvapení. Udržovaná kopaná studna, sice sedumdesát let stará, pečlivě vyzděná a vyspárovaná byla zabydlena v horní části nejméně desítkou zde přežívajících slimáků portugalských,svinek a hejnem malých komárů. Asanovali jsme stěny i vodní sloupec Savem. Když jsme pak vytahovali kyblíky vody i s vodou z povrchu podařilo se nám bezděčně sesbírat desítky mrtvých plžů, dokonce i jednu ještěrku obecnou.
Při pohledu na komáry zblízka nemůžeme upřít i tomuto živočichovi jistou utajenou krásu. Když poznáme jejich složitou přeměnu a jejich život , nebudeme se komárů štítit, ale můžeme je i obdivovat.
A to si v minulosti můj otec moc pochutnával a chválil kvalitu vody ze studně.Vzpomínám si dokonce, že na jaře při první pumpování po zimě z pumpy vyletěl živý netopýr. Jiný rok použila pumpu sýkorka jako hnízdiště a ve vrcholu pumpy pravidelně obnovují své hnízdo drobné vosičky.Při sběru vzorků z vybrané myslivecké honitby jasem též odebíral různé vzorky vody, povrchové i spodní.Hledali jsme různé druhy spirochét – Borrelií v přírodě. Podařilo se nám je objevit a prokázat v odpadních vodách, potocích vyvěrajících z rybníků , v zhradních jezírcích , dokonce se mohu pochlubit že mám izolaci též z této popisované studny. Připisoval jsem to právě výkalům přezimujících netopýrů.Dnes studniční voda kterou si do svých téměř devadesáti let pochvaloval můj otec jako elixír a přírodní minerálku slouží jen na zalévání. Studna je však jak se zdá i útočištěm komárů a jiného hmyzu, kterů může rozširovat různé choroby. Tak pozor na tyto rezervoáry nemocí.
Letos prý bez komárů ?
Někdo z odborníků zveřejnil v tisku předpověď, že právě letos nebudou komáři. Nebylo mi jasné proč? Protože to bylo na začátku léta kdy pořádně pršelo divil jsem se.Ale je pravda, že s obtížným komárem ,který nám sál krev jsem se setkal letos v červnu až na Dalmátském ostrově. Jiná léta nás již od ledna doma obtěžovali komáři, kteří přilétali ze dvorka našeho domu. Máme totiž zvyk spát při otevřeném okně, dokonce i v zimě, mimo období největších mrazů. Jakmile se oteplilo navštěvovali náš byt obtížní komáři a na jejich řádění jsem vždy sváděl své zdravotní potíže. Blízký dvorek vinohradského činžáku je totiž domovem několika polodivokých koček, občas jsou zde i potkani, straky, sojky, a kdo ví co ještě. Měl jsem podezření na to, že právě tento komár, který přežívá v moderních městských aglomeracích i zimu přenáší a přenáší v moderních velkoměstěch Evropy a Ameriky virus nilské horečky. Napsal jsem také o tom článek. Dodnes je tento článek k dispozici na internetu.Chtěl jsem právě letos doplnit článek nějakou fotografií komára. Pokusil jsem se o to v srpnu na duchem strádající zahradě v Praze -Suchdole. Na jisto jsem šel do dvousetlitrového sudu s dešťovou vodou zachycenou z okapů naší chaty.Byly tam jen malí zvláštní komáři plavé barvy i jejich larvy.Nápadná byla jejich zhruba poloviční velikost normálního komára jak si jej pamatuji a krásná a přehnaná ozdoba sosáku komárů. Kdyby se nejednalo o prokazatelnmé samičky kladoucí na hladinu vody v sudě vajíčka, považoval bych je za samce komárů ,kteří mají často až přehnanou ozdobu na svých hlavách (viz foto). Nejsem schopen určit přesně druh tohoto komára, ale podle larev jsem pojal podezření, že se může jednat dokonce i o rod Anopheles.Nejsem však odborník, nemám podrobnou literaturu o komárech, ani internet mi neposkytl nějaké vodítko.
Nahoře, patrně nedávno vylíhlý sameček komára, který ještě na hladině čeká až mu chitin ztvrdna a bude moci odletět.
Larvy komárů v sudě tvarem se neliší od malariového komára, visí však od hladiny dolů což je znakem obyčejných komárů
Larvy malariových komárů nasávají vzduch položeni vodorovně pod hladinou
Po vylíhnutí z kukel je komár zpočátku velmi světlý, později jeho barvy ztmavnou.
„Nový“ druh našeho komára, který přenáší malárii.
Sotva jsem přijel domů a pustil televizi byl jsem informován o nálezu nového komára na Moravě, který může přenášet i malárii. Údajně je to druh Anopheles hyrcanus a kterého nalezli a determinovali pracovníci České akademie věd,(jinde je zas zmiňována Krajská hygienická stanice )vždy s Dr.O.Šebestou, tuším že z Brna.
Na obrázku dole, druhý zleva v horní řadě je zobrazen Anopheles hyrcanus, odlišit jej však podle obráku je opravdovým problémem. Pro odborníky jsou vodítkem především vajíčka komárů, kde lze naléz řadu zásadních rozdílů mezi jednotlivými druhy.
Najít slušný obrázek „nově “ objeveného druhu Anopheles hyrcanus , který popasl již roku 1771 Pallas, je téměř nemožné. Myslím si že by nálezci z AV měli k článkům dodat také pěkné ilustrace tohoto indonéského a mongolského druhu komára, kterého lze ve velkém množství nalovit i u vod Jižní Moravy.
Přitom na internetu a periodikách které zprávu zveřejnili není fotografie zmíněného nového druhu ale jen ilustrační foto jedince rodu Anopheles stephenie tropických krajin?!? Znejistil jsem a začal pátrat v dostupné literatuře. Ve staré populární literatuře jsem se dočetl, že na našem území se mimo obyčejného komára (Culex pipiens)- květen až září- vyskytuje též hojně v pahorkatinách obávaný přenašeč malárie Anopheles maculipennis a to po celý rok od ledna do prosince! (Čihař a kol. Praha 1976). Nedalo mi to a v ruském originále jsem se dozvěděl mimo morfologické rozdíly u jednotlivých druhů komárů i to ,že v evropské části Ruska žijí tři druhy komárů, kteří přenášejí malárii. (Korsakov,1956). Z náší oborové lékařské literatury jsem se dozvěděl , že původce malárie známe teprve od roku 1880 a podobných prvoků rodu Plasmodium je více než 150 a infikují různá zvířata. Člověka ohrožují čtyři druhy. Nejvíce malárií způsobuje P.vivax, pak P.falciparum, nejméně P.malariae a P.ovale. Proto aby samička komára rodu Anopheles mohla přenést infekční formu zárodků prvoka – sporozoid musí proběhnout v těle komára složitý proces a tak je v našich podmínkách zcela ojedinělá možnost nakazit se od komára který se u nás vylíhnul!!(Votava,Brno,2003)
První vlevo larva malariového komára A.maculipennis
Plasmodium v krvi
Malárie v Československu a v České republice.
Dr.Helcl,(SZÚ,Praha 1996 )uvádí výskyt malárie u pacientů v Československu a v České republice:
1983 19 onemocnění 1998 29 onemocnění
1984 13 1999 16
1985 6 2000 23
1986 5 2001 26
1987 10 2002 21
1988 4 2003 25
1989 17 2004 14
1990 6 2005 15
1991 5 2006 16
1992 8 2007 23
1993 7 2008 22
1994 11
1995 16
1995-1998 cca 20 případů ročně
Přitom asi polovina nemocných byla českými občany, polovinu tvořili cizinci , všechna onemocnění byla importována většinou z Afriky, Asie a Středního Východu!
Podle WHO bylo území Evropy v letech 1955-1965 malárie prosté, od roku 1971 zemřelo na malárii u nás celkem 5 lidí.
Ne Jižní Morava ale letištní prostory s malárií nakaženými komáry!
Problémem se v této souvislosti stává „letištní malarie“.Zde celoročně aktivní komáři přenášejí plasmodia turistů z malarických oblastí na zde přítomné cestující.
Nálezem dalšího druhu rodu Anopheles, se patrně zásadním způsobem u nás situace s výskytem malarie nemění. Je to spíš zoologická zajímavost. Informaci je třeba vzít na vědomí bez větších emocí, není třeba lidi strašit bulvárními vědeckými nálezy, které mohou vyústit v zbytečná vyšetření, k záměnám onemocnění a všem důsledkům z toho plynoucím.
Přidejte odpověď